Zbytky pilířů ještě před jejich vytažením z bahna na jaře 2016. Foto I. Vaňousek

Ministerstvo kultury prohlásilo podle zákona o státní památkové péči soubor “Pozůstatky mostu v Lázních Toušeň” za kulturní památku. Toto rozhodnutí nabylo právní moci 29. 4. 2021, tedy přesně 1557 dnů od data, kdy jsme podali ve spolupráci s Okrašlovacím spolkem Lázně Toušeň zastoupeným RNDr. J. Králíkem, CSc., J. Špačkem (tehdy ještě nebyl čestným členem našeho spolku) a Ing. arch. I. Vaňouskem, na Archeologický ústav AV ČR náš podnět na památkovou ochranu. Ředitel ARÚ AV ČR nás požádal o spolupráci a vyhověli jsme mu zasláním historických podkladů. Následovalo projednání v AV ČR a postoupení na Ministerstvo kultury, kde jsme nebyli již účastníky řízení. Další postup zpomalil záchranný archeologický průzkum, jednání s vlastníky a stavebním úřadem. Snažili jsme se získávat průběžné informace a podle zákona o svobodném přístupu k informacím se nám nakonec podařilo získat i anonymizované rozhodnutí MK, ze kterého je patrný i vývoj celého procesu. Nyní bychom rádi veřejnost seznámili s významem celého území prostřednictvím informační tabule.

Vzpomeňme, že pod toušeňským Hradištkem existoval od roku 1562 trojitý dřevěný most přes Labe. Ten zanikl v 70. či 80. letech 18. století, ale zachovaly se v terénu dosud patrný násep nájezdu na most a pod vodou pozůstatky mostních pilotů.

Archeologickým výzkumem se zabývali pracovníci čelákovického muzea. Během čištění dna vodní nádrže Malvíny v letech 2016 a 2017 byl učiněn výjimečný nález raně středověkého meče z přelomu 10. a 11. století, o kterém se tu už psalo. Pozornost archeologů upoutaly ale také právě zmíněné mostní piloty, které T. Kincl prozkoumal dendrochronologickou metodou. Na piloty bylo použito dubové dřevo a počet letokruhů použitých dubů se pohyboval mezi 22 a 56 (jeden vzorek jich měl dokonce 101), nicméně dobu, kdy byly stromy skáceny, se určit nepodařilo.

Místo je ale pozoruhodné i relativně pestrou květenou. Ve vodě můžeme nalézt vzácné stolístky přeslenité, při břehu ostřici pobřežní a na vrcholu náspu roste zase např. teplomilný sveřep vzpřímený. Zajímavostí je plodná broskvoň nebo červenolisté semenáče buku, které svědčí o vlivu člověka. Celkem zde roste přes 100 druhů cévnatých rostlin.

Co nás čeká dál? Jeden z kůlů byl při odbahňování ponechán na břehu a rozkládá se, a proto bychom ho rádi vrátili pod hladinu. Chystáme se ve spolupráci s Okrašlovacím spolkem Lázně Toušeň vhodnou formou informovat o kulturní památce veřejnost. Děkujeme všem za spolupráci, která povede k uchování této cenné lokality pro příští generace a J. Hergesellovi z Městského muzea v Čelákovicích za zprostředkování výsledků výzkumu.

Za spolek
RNDr. Petr Petřík, Ph.D., předseda Okrašlovacího spolku čelákovického