Pod Štěpánovem — po proudu potůčku, byla na podzim 2018 zahájena výstavba tří nádrží na Štěpánovském potoce v celkové ploše záměru asi 10 ha. Bohužel v místech cenné až zrašelinělé půdy, s výskytem vrby rozmarýnolisté (nebylo jisté zda se nejedná o chráněnou vrbu plazivou), kýchavice bílé Lobelovy (druh ohrožený dle zákona 114/1992 Sb.), potkali jsme zde i zmiji obecnou (druh kriticky ohrožený dle zákona). Mohlo se jednat i o místo, kde bývaly v 60. letech 20. století rosnatky okrouhlolisté. Dostali jsme se na toto místo jen náhodou a netušíc, že za rok tu již budou jezdit bagry. Podkladní Biologické posouzení bylo odbyté ale to jsme vše začali zjišťovat až zpětně. V roce 2019 zde proběhlo zde rozsáhlé společné šetření ČIŽP, MěÚ Šumperk a KÚOK. Keře cenných vrb někdo vybagroval. Nejen že si jich nevšimla autorizovaná osoba ale ani pověřený biologický dozor na stavbě. Inspekce následně šetření uzavřela s tím, že zde nebylo nalezeno nic zničeného, co by bylo chráněno zákonem.
Z č.j. ČIŽP/48/2019/7697, sp. zn. ZN/ČIŽP/48/3022/2019 citujeme
Ve věci stavby nádrží na Štěpánovském potoce ČIŽP nebyl na místě prokázán škodlivý zásah do zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů, nedošlo k porušení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody“). Výskyt Vámi uváděných zvláště chráněných druhů rostlin – vrby plazivé a kýchavice bílé nebyl potvrzen.
Obecně platí, že postup podle § 66 je třeba uplatnit pouze ve výjimečných případech po pečlivém zvážení intenzity hrozícího nedovoleného zásahu. Orgán ochrany přírody tak před vydáním rozhodnutí musí vždy poměřovat hrozící újmu na chráněných částech přírody s mírou negativního zásahu do vlastnických či jiných práv příslušného adresáta rozhodnutí a posuzovat vhodnost a potřebnost zásahu V průběhu šetření inspekce již byla stavba povolená, ve značném stupni rozestavěnosti (viz výňatek z 2 As 318/2015-41 NSS), proto se inspekce zaměřila především na druhy rostlin, které se na ploše stavby mohly vyskytovat, a to kýchavici bílou Lobelovu (Veratrum album subsp. lobelianum) a vrbu plazivou (Salix repens).
2 As 318/2015-41 NSS – „Rozhodnutí dle § 66 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je z povahy věci
výrazně preventivním opatřením, jehož smyslem je rychle a účinně předcházet existujícím či budoucím hrozbám
chráněným částem přírody. Proto jím nelze zakázat činnost, která již v době vydání rozhodnutí nemohla být
vykonávána, neboť byla dokončena“.
V záznamu z inspekčního šetření, ze dne 7.5. 2019 je uvedeno, biologický dozor uvedl „že dle jeho názoru vrba plazivá (Salix repens) O je spíše vrba košíkářská a kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. Lobelianum) O byla nalezena pouze v Hynčicích pod Sušinou.
Jak již jsem uved dříve, autorizaci uděluje, prodlužuje a odnímá Ministerstvo životního prostředí a inspekce není revizním orgánem. Biologický dozor mající oprávnění dle vyhlášky č. 468/2004 Sb., o autorizovaných osobách podle zákona o ochraně přírody a krajiny by měl být nadán vlastním názorem, který by měl i obhájit. V případě vrby plazivé inspekci nezbývá než mu dát za pravdu.
Ke stavbě bylo vydáno souhlasné závazné stanovisko orgánu ochrany přírody k zásahu do významného krajinného prvku podle ust. § 4 odst. 2 zákona, které KÚOK rozhodnutím č.j. KUOK 52446/2019 ze dne 22. 5. 2019 zrušil a vrátil k novému projednání. Rozhodnutí KÚOK dosud nenabylo právní moci, protože proti němu bylo podáno odvolání a odvolací orgán prozatím o něm nerozhodl. Souhlasné závazné stanovisko orgánu ochrany přírody podle ust. § 4 odst. 2 zákona o
ochraně přírody je v současné době platné.
Vodoprávní úřad Krajského úřadu Olomouckého kraje vydal dne 30. 5. 2019 pod č.j. KUOK 51401/2019 sdělení o nezahájení přezkumného řízení na základě podnětu Okrašlovacího spolku čelákovického a došel k závěru, že prvoinstanční rozhodnutí vodoprávního úřadu MěÚ Šumperk č.j. MUSP 37187/2018 ze dne 23. 5. 2018 obsahovalo veškeré náležitosti, byly splněny legislativní požadavky pro jeho vydání a vydané rozhodnutí nebylo v rozporu s platnými právními předpisy.
Kýchavice bílé které se povalovaly na haldách jakoby chráněné nebyly. Na zdemolované ploše úředníci 7. 5. a 30. 5. 2019 nenašli nic chráněného. To, že krajský úřad zrušil podkladní závazné stanovisko k zásahu do VKP se mohlo zdát jako úspěch ale na celkové situaci to z nějakého důvodu nic nezměnilo. Nenabylo právní moci.
Tuto stavbu pomohla zrealizovat Mgr. Alice Háková, která v její prospěch vypracovala Biologické hodnocení na základě terénních šetření 25. 2., 3. a 29. 3. 2017 (ichtyologický průzkum provedl L. Merta). Není akceptovatelné, aby se posudek vymlouval na nekompletnost z toho důvodu, že byl realizován ve špatném období, citujeme: „Vzhledem k termínu provádění terénního šetření nebylo možné provést detailní průzkum vegetace na místě zátopy budoucích nádrží.”, viz strana 7. Na straně 8 autorka konstatuje: „V rámci zájmového území nebyl zaznamenán výskyt žádných zvláště chráněných druhů rostlin dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění.”. Autorka přehlédla záznam chřástala z roku 2015, viz strana 10, na které ho neuvedla.
Biologické hodnocení je psáno ledabyle, protože na straně 10 autorka uvádí vlastní nálezy ptáků, které nemohla spatřit v jarních měsících tak, jak uvedla. Nebo ve druhém odstavci na straně 10 smíchala dohromady nálezy z NDOP se svými vlastními (viz “přelet páru sluk lesních”). V databázi NDOP vidíme mnoho jiných nálezů, které necitovala, takže se spíš domníváme, že se jedná o výčet jejích nálezů – v tom případě se však znovu dostáváme k otázce, zda je vůbec mohla vidět brzy na jaře/zimě 2017 (nadm. výška 530 m). Zmínka o roce 2016 je tedy asi v kontextu všech nálezů citovaných v několika dalších větách.
Při snaze dohledat nálezy z roku 2016 v databázi NDOP jsme získali množství nálezů z tohoto roku z míst ve vzdálenosti jen desítek či stovek metrů od dotčených ploch. Všimli jsme si, že nálezy například od Mgr. G. Čamlíka z května roku 2016 byly do NDOP zapsány až v květnu 2017, ale kdy byly zapsány do AVIFu, bohužel neumíme zjistit. Stále ale je možné že i tyto záznamy zpracovatelka přehlédla. Úvahu nad závěry autorky ztěžuje fakt, že autorka své nálezy nezaevidovala do NDOP ani AVIF, a za druhé je zjevné, že jiní autoři v témže roce (2017) nalezli výrazně více ptáků v této oblasti. Zejména strnada lučního, chřástala polního, křepelku polní, čápa bílého, viz např. evidovaná trasa mapovatele o délce 2,2km (https://mapy.cz/s/Sqmt): pastvina, potok, okraj města v rámci NDOP Akce 9848769.
Jak je vůbec možné, že úřad akceptoval Biologické hodnocení, které neprobíhalo celoročně, nejlépe přes dvě sezóny? Jedná se o zásah do VKP a měl být vyžadován precizní a komplexní průzkum včetně posouzení kumulačních vlivů.
Projekt měl být posuzován společně s dalšími projekty vzhledem ke kumulaci vlivů. Nejmenší z těch tří nádrží bude v podstatě přímo u budoucí ČOV pro Štěpánov, což mimochodem není zmíněno v podkladech pro řízení KÚOK/125958/2018/OŽPZ/861 (Obnova osady Štěpánov).
Dne 22. 5. 2019 Krajský úřad olomouckého kraje pod č. j. KUOK 52446/2019 zrušil závazné stanovisko vydané podle § 4 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., vydaného Městským úřadem Šumperk jako součást vyjádření odboru životního prostředí pod č. j. MUSP 36214/2017 ze dne 20. 4. 2017, k zásahu do významného krajinného prvku (VKP) a věc vrátil k novému projednání. Zřejmě ale žádné projednání nebylo, nádrže byly postaveny. Voda je v nich špinavá a zelená, protože do nich stéká množství dusíkatých sloučenin z okolí. Nádrže mají upouštět minimálně 12 litrů vody za vteřinu.
Zda vůbec někdy nabylo právní moci zrušující rozhodnutí krajského úřadu pod č. j. KUOK 52446/2019, nám není známo.
Územní rozhodnutí nešlo zrušit
Co se týče umístění stavby, tato problematika není předmětem napadeného rozhodnutí. Rozhodnutí o umístění stavby vydal Městský úřad Hanušovice, Odbor výstavby, dne 31. 5. 2017 pod č. j.: MUHA 4125/2017 (pravomocné je ode dne 9. 6. 2017) a dne 19. 3. 2018 rozhodl o změně územního rozhodnutí o umístění stavby (č. j.: MUHA 1894/2018), které nabylo právní moci dne 5. 4. 2018. Objektivní roční lhůta pro provedení přezkumného řízení dle § 96 odst. 1 správního řádu uplynula, možnost přezkumu územních rozhodnutí již zaniklo.
Fotogalerie z výstavby tří přehrad o celkové ploše zátopy 10 ha v roce 2019.