Byli jsme první kdo v České republice navrhnul v praxi použít zákon 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů. Ve Velkém Vrbně byla zahájena nelegální výstavba vodní nádrže pro zasněžování sjezdovek. Přitom tam ČIŽP OI Olomouc šetřila již od roku 2019. A samotnou jí nenapadlo tento zákon použít? V roce 2021 trvalo ČIŽP dva měsíce než se rozhoupala k tomu připustit, že vlastně dnem podání našeho návrhu bylo řízení zahájeno, ze zákona. Více se o odpovědnosti za ničení životního prostředí z pohledu práva rozepsala dr. P. Humlíčková: “Právní odpovědnost za ztráty na životním prostředí”.

METODICKÝ POKYN odboru environmentálních rizik a ekologických škod Ministerstva životního prostředí pro provádění podrobného hodnocení rizika ekologické újmy. Věstník ministerstva životního prostředí. ROČNÍK XXII, KVĚTEN 2012, ČÁSTKA 5.

Část D (popis okolí – předmětu ochrany, na kterém může vzniknout ekologická újma)

16. Popis výskytu chráněných druhů volně žijících rostlin a živočichů stanovených v § 2 písm. b) zákona:
a) druhy ptáků podle seznamu uvedeného v příloze č. 1 nařízení vlády č. 51/2005 Sb., kterým se stanoví druhy a počet ptáků, pro které se vymezují ptačí oblasti, a vyhlášené ptačí oblasti pro vodní ptáky, v případě, že jejich populace přesahují 20 000 ks,
b) druhy rostlin a živočichů v zájmu Evropských společenství uvedené v příloze č. 2 (A-C) k vyhlášce č. 166/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vytvářením soustavy NATURA 2000, ve znění pozdějších předpisů
c) další druhy rostlin a živočichů stanovené vyhláškou podle § 2 písm. b) bod 3 zákona.
Popis výskytu chráněných druhů zahrnuje zejména velikost místní populace, charakter výskytu (trvalý výskyt, migrační zastávka, potravní zdroj), vazbu na biotop, nároky druhů a jejich citlivost na rizika (identifikace všech nepříznivých vlivů, kterými může provozní činnost nebo následky při selhání zařízení či opatření působit na chráněné druhy a popis vlastností druhů, které jsou významné z hlediska provozní činnosti nebo ekologické újmy), související s provozní činností v souladu s kritérii uvedenými v příloze č. 3 k zákonu. Popis se zpracovává zejména na základě údajů získaných terénním šetřením a ze záznamů o výskytu zvláště chráněných druhů evidovaných v Nálezové databázi ochrany přírody, spravované Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Další údaje je možné vyhledat na serveru AOPK ČR na webových stránkách http://mapy.nature.cz/natura2000-design3/hp.php nebo drusop.nature.cz (příp. http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?openNode=MapList) nebo http://www.dibavod.cz/index.php?id=27.
Popis chráněných druhů se zaměřuje na specifické podmínky prostředí lokality (vegetace, vlhkostní poměry, půda) s ohledem na předmět ochrany (stav populace, její četnost a dynamika) dané lokality a její celistvost.
Závěrem popisu je posouzení maximálně možného ovlivnění předmětu ochrany (jeho citlivost) vyplývající z rizik popsaných v části E.
Zpracování tohoto bodu je doporučeno provést držitelem autorizace vydané podle § 45i odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

17. Popis výskytu přírodních stanovišť, tj. typů evropsky významných stanovišť, uvedených v příloze č. 1 k vyhlášce č. 166/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Popisuje a posuzuje se plocha a význam přírodních stanovišť a jejich zranitelnost vůči rizikům (identifikace všech nepříznivých vlivů, kterými může provozní činnost nebo následky při selhání zařízení či opatření působit na přírodní stanoviště a popis vlastností stanovišť nebo prostředí, které jsou významné z hlediska provozní činnosti nebo jejích důsledků ekologické újmy) souvisejícím s provozní činností v souladu s kritérii uvedenými v příloze č. 3 k zákonu. Popis se zpracovává na základě informací obsažených ve veřejně dostupné aktuální vrstvě mapování biotopů, spravované Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (viz řádek 16).
Popis výskytu přírodních stanovišť se zaměřuje na specifické podmínky prostředí lokality (vegetace, vlhkostní poměry, půda) s ohledem na předmět ochrany (stav stanoviště, jeho významnost v rámci ČR) dané lokality a její celistvost. Závěrem popisu je posouzení maximálně možného ovlivnění předmětu ochrany (jeho citlivost) vyplývající z rizik popsaných v části E.
Zpracování tohoto bodu je doporučeno provést držitelem zvláštní autorizace vydané podle § 45i odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Část F (náprava ekologické újmy a její finanční vyčíslení)

Stanovení cílů nápravných opatření

II. Ekologická újma na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin, přírodních

stanovištích a na vodách

Při stanovení cílů nápravy ekologické újmy na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin, přírodních stanovištích a na vodách se postupuje podle přílohy č. 4 k zákonu:

Nápravy ekologické újmy na vodách a na chráněných druzích nebo přírodních stanovištích je dosahováno prostřednictvím obnovy životního prostředí zpět do jeho základního stavu pomocí primární, doplňkové a vyrovnávací nápravy.

Účelem primární nápravy je obnovit poškozené přírodní zdroje nebo jejich zhoršené funkce zpět do základního stavu nebo směrem k tomuto stavu. Pokud se poškozené přírodní zdroje anebo jejich zhoršené funkce nevrací do základního stavu, je provedena náprava doplňková.

Účelem doplňkové nápravy je poskytnout podobnou úroveň přírodních zdrojů nebo jejich funkcí, včetně zdrojů nebo funkcí na náhradní lokalitě, je-li to vhodné, které by byly bývaly poskytnuty, kdyby poškozená lokalita byla bývala vrácena do svého základního stavu. Kde je to možné a vhodné, náhradní lokalita by měla být geograficky spojena s poškozenou lokalitou a měl by být brán zřetel na zájmy postižené populace.

Vyrovnávací náprava se provádí s cílem vyrovnat přechodné ztráty přírodních zdrojů a funkcí čekajících na obnovu. Toto vyrovnání je složeno z dalších zlepšení chráněných přírodních stanovišť a druhů nebo vody buď na poškozené lokalitě, nebo na náhradní lokalitě. Přístup ke stanovení nápravných opatření je obsažen v bodě 3. – Stanovení nápravných opatření a způsob jejich volby je uveden v bodě 4. – Volba nápravných opatření.

Damohorský M. (2022) VYJÁDŘENÍ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ K APLIKACI ZÁKONA Č. 167/2008 SB., O PŘEDCHÁZENÍ EKOLOGICKÉ ÚJMĚ A O JEJÍ NÁPRAVĚ, NA PŘÍPAD ZNEČIŠTĚNÍ ŘEKY BEČVY KYANIDY (strany 69-78)

… k samotnému zahájení správního řízení o uložení nápravných opatření z moci úřední podle § 8 zákona o ekologické újmě postačuje pouhá domněnka existence ekologické újmy, vznik ekologické újmy ani její konkrétní původce a příčinná souvislost mezi nimi v této fázi (v okamžiku zahájení řízení) nemusí být prokázán.20 Tento závěr lze podpořit i judikaturou Soudního dvora EU, který v rozsudku C-378/0821 dovodil, že „příslušný orgán je oprávněn, aby předpokládal existenci příčinné souvislosti mezi provozovateli a zjištěným znečištěním, a to z důvodu, že se jejich zařízení nacházejí v blízkosti znečištěné oblasti. Podle principu „znečišťovatel platí“ musí nicméně tento orgán pro účely stanovení této domněnky příčinné souvislosti disponovat věrohodnými důkazy, které jeho domněnku mohou podložit, jako například skutečnost, že se zjištěné znečištění vyskytuje v blízkosti zařízení provozovatele, nebo shoda mezi zjištěnými znečišťujícími látkami a složkami používanými provozovatelem v rámci jeho činnosti.

20 Viz Bahýľová, L. K odpovědnosti za ekologickou újmu ve smyslu zákona č. 167/2008 Sb. In Časopis
pro právní praxi, č. 3/2010, s. 280.

Velké Vrbno

Dne 11. 5. 2021 jsme podali Podnět k provedení kontroly a zajištění nápravy ekologické škody dle zák. č. 167/2008 Sb. Návrh jsme podali 11. 5. 2021 na adresu AOPK ČR, která podnět pro nepříslušnost dne 21. 5. 2021 postoupila pod č.j. SR/0060/US/2021-2 na adresu ČIŽP. Řízení je vedeno pod sp. zn. ZN/ČIŽP/48/1148/2021 od 21. 5. 2021 a odkazuje na náš podnět prvotně adresovaný AOPK. Žádost poukazuje na odstranění následků neoprávněných zásahů stavební činnosti (výstavby vodních nádrží) v lokalitě Velké Vrbno. Dne 21. 6. 2021 nám ČIŽP sdělovala informace o svém dosavadním postupu na základě našeho podnětu. Mimo jiné uvedla: “Inspekce se možným uplatněním zákona č. 167/2008 Sb. zevrubně zabývala a po prostudování dostupných podkladů Vám sdělujeme následující …“. ČIŽP informaci o zahájení řízení vydala až 21. 7. 2021.
Nezávisle na tom jsme 8. 6. 2021 podali návrh “Podnět k zahájení řízení o odstranění následků neoprávněných zásahů podle § 8 zák. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, popř. pokud by to nebylo možné tak dle § 86 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve věci poškození či spíše zničení zákonem chráněných částí přírody a krajiny nacházejících se v k. ú. Velké Vrbno”. [tento podnět byl sloučen s naším podnětem vůči AOPK do společného řízení sp. zn. ZN/ČIŽP/48/1148/2021]


Chrastice

Dne 10. 5. 2021 jsme podali Podnět k zastavení činnosti v Chrasticích a obnově původního biotopu dle § 66 a 85 zák. 114/1992 Sb. a k nápravě dle zák. 167/2008 Sb. Řízení je vedeno pod sp. zn. ZN/ČIŽP/48/1186/2021. Žádost poukazuje na zastavení činnosti v Chrasticích, kdy byl proveden záměr výstavby domů v k.ú. Chrastice, přičemž na lokalitě byl evidován biotop chřástala polního, modráska bahenního, měsíčnice vytrvalé a kýchavice bílé Lobelovy. Vyrozumění o zahájeném řízení bylo datováno 21. 7. 2021 a odesláno z datové schránky úřadu 22. 7. 2021.


Stříbrnice

Ve Stříbrnicích byla zahájena výstavba cest skrz orchidejové louky a výstavba několika domů v louce s několika stovkami prstnatců májových, ve které doloženě ještě před pár lety vábil samičku chřástal polní, došlo ke zničení populace zdrojovek potočních a neměli bychom zapomenout na jasoně dymnivkového, kterého jsme tam před pár lety zaznamenali ale již nestihli místa více probádat. Návrh “Podnět k provedení šetření a nařízení o navrácení do původního stavu dle § 86 zák. 114/1992 Sb. nebo zák.167/2008 Sb.” jsme podali již 15. 6. 2021. Vyrozumění o zahájení řízení bylo vypracováno až 21. 7. 2021 pod sp. zn ZN/ČIŽP/48/1171/2021 a odesláno z datové schránky úřadu 22. 7. 2021.. Žádost poukazuje na zastavení ničivé činnosti ve Stříbrnicích, kterou došlo k zásahům do krajinného rázu a k likvidaci biotopu vemeníků dvoulistých, lilie cibulkonosné, chřástala polního, křepelky polní, jasoně dymnivkového, svižníka polního, zlatohlávka tmavého, zdobence skvrnitého, pačmeláka cizopasného, zmije obecné a ještěrky živorodé.


Stříbrnice

Dne 15. 6. 2021 jsme podali Podnět k provedení šetření a nařízení o navrácení do původního stavu dle § 86 zák. 114/1992 Sb. na zahájení šetření zásahů do cenných podmáčených míst ve Stříbrnicích. To je vedeno pod sp. zn. ZN/ČIŽP/48/1183/2021. Vyrozumění o zahájeném řízení bylo datováno 21. 7. 2021 a odesláno z datové schránky úřadu 22. 7. 2021. Žádost poukazuje na zastavení ničivé činnosti ve Stříbrnicích na pozemcích p.č. 132/3, 127/1, 127/2, 141/1, 140/4, 141/2, 1004/1 a 131/1,2,3,4 v k.ú. Stříbrnice, kterou došlo k likvidaci zdrojovek potočních a zásahům do biotopu jasoně dymnivkového, chřástala polního, zmije obecné, užovky obojkové a prstnatců májových.


Hynčice pod Sušinou

Dne 14. 6. 2021 jsme v případě Hynčic pod Sušinou podali Podnět k zastavení probíhající stavby a návrat biotopu do původního stavu týkající se okolí nádrže Úžas a cenných luk, mimo jiné s výskytem evropsky chráněných druhů. Řízení je vedeno pod sp. zn. ZN/ČIŽP/48/1190/2021. Žádost poukazuje na zásah do biotopu vratiček heřmánkolistých na pozemcích p.č. 196/2, 196/5, 960/1 a 960/7 v k.ú. Hynčice pod Sušinou. Oznámení o zahájení řízení datované 21. 7. 2021 bylo odesláno datovou poštou 22. 7. 2021. Rozhodnutím ČIŽP ze dne 15. 2. 2022 pdo č.j. ČIŽP/48/2022/643 bylo řízení zastaveno:
neboť k ekologické újmě na lokalitě v Hynčicích pod Sušinou (pozemky p.č. 196/5, 960/1 a 960/7 v k.ú. Hynčice pod Sušinou) podle zákona o ekologické újmě nedošlo. Dnem doručení této žádosti došlo podle ust. § 44 správního řádu ve spojení s ust. § 8 odst. 1 písm. a) zákona o ekologické újmě k zahájení správního řízení o uložení nápravných opatření ve věci odstranění následků možné ekologické újmy. Řízení bylo zahájeno dle ust. § 8 odst. 1 písm. a) zákona o ekologické újmě dne 14. 6. 2021 přijetím žádosti spolku.
Zákon o ekologické újmě se vztahuje na ekologickou újmu nebo bezprostřední hrozbu jejího vzniku, jsou-li způsobeny (ust. § 1 odst. 2): a) provozní činností uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo b) provozní činností neuvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, za předpokladů stanovených v ust. § 5 odst. 2. ad a) Tato možnost není relevantní, neboť se v tomto konkrétním případě o žádnou provozní činnost uvedenou v příloze č. 1 zákona o ekologické újmě na předmětné lokalitě nejedná. ad b) Z ust. § 5 zákona o ekologické újmě vyplývá, že předpokladem vzniku povinnosti provádět preventivní opatření nebo nápravná opatření a nést s tím související náklady je, citujeme: „a) vznik nebo bezprostřední hrozba ekologické újmy na chráněném druhu volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo na přírodním stanovišti, b) výkon provozní činnosti neuvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v rozporu s právními předpisy a c) příčinná souvislost mezi provozní činností provozovatele, která je vykonávána v rozporu s právními předpisy, a vznikem nebo bezprostřední hrozbou ekologické újmy uvedené v písmenu a)“
Přičemž všechny body v případě vzniku či hrozby ekologické újmy musí platit současně.
Pro posouzení možného rizika ekologické újmy, jejího vzniku a možné nápravě vzniklého stavu tak je zásadní skutečností existence činnosti, kterou může dojít, dochází nebo došlo k takovému jednání, které má konkrétní, blíže specifikovatelný a vyhodnotitelný vliv či způsobuje újmu na konkrétním chráněném druhu volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo na přírodním stanovišti. Jedná se o populace druhů, které jsou v zájmu evropského společenství dle vyhlášky č. 166/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vytvářením soustavy NATURA 2000. Takovým druhem, na který může být uplatňován institut ekologické újmy, však není vratička heřmánkolistá (Botrychium matricariifolium) a ani další druhy zjištěné na uvedené lokalitě (prostor jižní části hráze rybníka Úžas) a jejím blízkém okolí na základě dostupných podkladů (zejména nálezová databáze ochrany přírody, Protokol o kontrole č.j. ČIŽP/48/2021/5146, fotodokumentace z místních šetření na lokalitě).
Na základě výše uvedeného inspekce konstatuje, že bod a) vznik nebo bezprostřední hrozba ekologické újmy na chráněném druhu volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo na přírodním stanovišti se neprokázal a nedošlo tak ke splnění požadavku nutného k tomu, aby mohlo být konstatováno, že došlo k ekologické újmě podle zákona o ekologické újmě. S ohledem na skutečnost, že inspekce vyhodnotila, že se o ekologickou újmu na lokalitě nejedná, rozhodla o zastavení správního řízení o uložení nápravných opatření ve věci odstranění následků možné ekologické újmy, vedeného pod sp. zn. ZN/ČIŽP/48/1190/2021 tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Dodáváme, že zřejmě byla uložena pokuta za zásah do biotopu a přímou likvidaci jedinců vratičky heřmánkolisté (druh není v seznamu Evropsky chráněných druhů a proto se něj zákon 167/2008 Sb. nevztahuje).


Otrava na Bečvě

Dne 17. 6. 2021 bylo podána Žádost o uložení nápravných opatření ve smyslu ust. § 8 odst. 1 zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a její nápravě. Žádost podaly tři subjekty: Český rybářský svaz, z. s., místní organizace Hustopeče nad Bečvou, Arnika, z. s., a Vsetínské fórum, z. s. Řízení je vedeno pod sp. zn. ZN/ČIŽP/OTOIP/251/2021. Žádost odkazuje na havárii na řece Bečvě, která se stala dne 20. 9. 2020 a žadatel v úniku látek do toku Bečva spatřuje možnou ekologickou újmu na vodách a chráněných druzích volně žijících živočichů a jejich přírodních stanovištích. Ke kauze se vyjadřovala i Česká společnost pro právo životního prostředí, protstřednictvím článku “Aplikace zákona o předcházení ekologické újmě a případ řeky Bečvy“.

Zákon 167/2008 Sb. v právním řádu existuje dlouho a zatím nebyl využit …

Damohorský M. (2022) VYJÁDŘENÍ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ K APLIKACI ZÁKONA Č. 167/2008 SB., O PŘEDCHÁZENÍ EKOLOGICKÉ ÚJMĚ A O JEJÍ NÁPRAVĚ, NA PŘÍPAD ZNEČIŠTĚNÍ ŘEKY BEČVY KYANIDY (strany 69-78)

Současně s povinností zahájit řízení dle § 8 zákona o ekologické újmě měla ČIŽP také povinnost bez zbytečného odkladu zajistit provedení nezbytných nápravných opatření podle § 7 odst. 6 zákona o ekologické újmě. Náklady, které by ČIŽP vynaložila místo provozovatele, by se hradily ze státního rozpočtu24, popř. ze zvláštního účtu kraje zřízeného podle § 42 odst. 5 vodního zákona. 25 Následně by ČIŽP musela uložit odpovědnému provozovateli, u kterého bylo v řízení prokázáno, že způsobil ekologickou újmu ve smyslu § 2 písm. a) zákona o ekologické újmě, povinnost nahradit vynaložené náklady. K tomu jí zákon o ekologické újmě dává lhůtu pěti let ode dne, kdy byla nápravná opatření ukončena, nebo ode dne, kdy byl zjištěn odpovědný provozovatel nebo třetí osoba.26


Příslušný orgán je především povinen včas odebrat vzorky (vody, ryb a dalších materiálů), a to zejména na potenciálním zdroji znečištění. V daném případě měla ČIŽP zajistit včas a v dostatečné kvalitě a množství vzorky vody, ryb a dalších organismů na jednotlivých výpustích odpadních vod do řeky Bečvy, z nichž mohlo dojít k úniku kyanidů.

Za situace, kdy ČIŽP podle zákona o ekologické újmě nepostupovala a nezahájila řízení o uložení nápravných opatření, se Česká republika dostává do rozporu s právem Evropské unie, které je založeno na principu „znečišťovatel platí“.34 Dosavadní situace řešení nápravy poškozeného životního prostředí v případě úniku kyanidů do Bečvy, kdy nápravná opatření financuje Český rybářský svaz z vlastních zdrojů35, resp. Ministerstvo zemědělství36 ze státního rozpočtu, je zároveň nepřijatelným porušením zákona o ekologické újmě.

V případech, kdy místo provozovatele jedná příslušný orgán, a to buď sám, nebo prostřednictvím třetí strany, by měl tento orgán zajistit, aby jemu vzniklé náklady byly zpětně uhrazeny provozovatelem. Je také vhodné, aby provozovatelé nesli v konečném důsledku náklady spojené s posuzováním škod na životním prostředí a v případě potřeby i s posuzováním bezprostřední hrozby výskytu takových škod.38


24 Ustanovení § 13 odst. 1 zákona o ekologické újmě.
25 Ustanovení § 13 odst. 6 zákona o ekologické újmě.
26 Ustanovení § 13 odst. 3 zákona o ekologické újmě.
34 Viz čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie. K tomuto principu blíže srov. Vícha, O. Princip „znečišťovatel platí“ z právního pohledu. 1. vydání. Praha: Linde, 2014
38 Bod 18 preambule směrnice 2004/35/ES.


Velké Vrbno

Dne 9. 7. 2021 jsme podali návrh na zahájení řízení přípisem Recenze posudků vypracovaných proti zájmům ochrany přírody a krajiny osobou autorizovanou k provádění hodnocení dle § 67 zák. 114/1992 Sb., RNDr. M. Holzerem a podnět k nápravě zničených podmáčených luk a prošetření nakládání s domovními odpady. Řízení je vedeno pod sp. zn. ZN/ČIŽP/48/1281/2021. Žádost poukazuje na poškození částí přírody a krajiny na pozemcích p.č. 97/2, 67/1, 53/1, 1134, 1114/3 a 636/3 v k.ú. Velké Vrbno. Vyrozumění o zahájeném řízení vydala ČIŽP formálně 22. 7. 2021 ale datovou zprávu podala až 9. 8. 2021.


Jak najít podobná řízení?

ČIŽP informací moc nezveřejňuje ale informaci o zahájení těchto řízení musí. Navštivte adresu https://portal.gov.cz/zverejnene-informace a zadejte filtrování podle “Publikujícího” a zvolte volbu “Česká inspekce životního prostředí”.

ČIŽP jiné informace nezveřejňuje, takže ve skutečnosti je tento krátký seznam kompletní seznam všech řízení vedených dle zákona 167/2008 Sb.

Seznam povinně zveřeňovaných informací je dostupný na adrese https://portal.gov.cz/zverejnene-informace .

Literatura

Damohorský M. (2022) VYJÁDŘENÍ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ K APLIKACI ZÁKONA Č. 167/2008 SB., O PŘEDCHÁZENÍ EKOLOGICKÉ ÚJMĚ A O JEJÍ NÁPRAVĚ, NA PŘÍPAD ZNEČIŠTĚNÍ ŘEKY BEČVY KYANIDY (strany 69-78)

Humlíčková P. (2011) Právní odpovědnost za ztráty na životním prostředí. Acta. Univ. Iuridica. 3: 57-227

Tuháček Miloš, Jelínková Jitka, a kolektiv. (2015) Právo životního prostředí: praktický průvodce. Grada.


METODICKÝ POKYN odboru environmentálních rizik a ekologických škod Ministerstva životního prostředí pro provádění
podrobného hodnocení rizika ekologické újmy. Věstník ministerstva životního prostředí. ROČNÍK XXII, KVĚTEN 2012, ČÁSTKA 5.
Tento metodický pokyn je platný od 1. května 2012.

Nařízení Vlády č. 295/2011 Sb. ze dne 14. září 2011, o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění