Použití zákona 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě v praxi

Byli jsme první, kdo v České republice navrhnul v praxi použít zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů (dále jen “ZoEkÚ”). Ve Velkém Vrbně byla zahájena nelegální výstavba vodní nádrže pro zasněžování sjezdovek. Oblastní inspektorát ČIŽP Olomouc tam šetřil již od roku 2019, ale tento zákon nepoužil. V roce 2021 trvalo ČIŽP dva měsíce než se rozhoupala k tomu připustit, že vlastně dnem podání našeho návrhu bylo řízení zahájeno, ze zákona. Více se o odpovědnosti za ničení životního prostředí z pohledu práva rozepsala dr. P. Humlíčková: “Právní odpovědnost za ztráty na životním prostředí”.

METODICKÝ POKYN odboru environmentálních rizik a ekologických škod Ministerstva životního prostředí pro provádění podrobného hodnocení rizika ekologické újmy. Věstník ministerstva životního prostředí. ROČNÍK XXII, KVĚTEN 2012, ČÁSTKA 5.

Část D (popis okolí – předmětu ochrany, na kterém může vzniknout ekologická újma)

16. Popis výskytu chráněných druhů volně žijících rostlin a živočichů stanovených v § 2 písm. b) zákona:
a) druhy ptáků podle seznamu uvedeného v příloze č. 1 nařízení vlády č. 51/2005 Sb., kterým se stanoví druhy a počet ptáků, pro které se vymezují ptačí oblasti, a vyhlášené ptačí oblasti pro vodní ptáky, v případě, že jejich populace přesahují 20 000 ks,
b) druhy rostlin a živočichů v zájmu Evropských společenství uvedené v příloze č. 2 (A-C) k vyhlášce č. 166/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vytvářením soustavy NATURA 2000, ve znění pozdějších předpisů
c) další druhy rostlin a živočichů stanovené vyhláškou podle § 2 písm. b) bod 3 zákona.
Popis výskytu chráněných druhů zahrnuje zejména velikost místní populace, charakter výskytu (trvalý výskyt, migrační zastávka, potravní zdroj), vazbu na biotop, nároky druhů a jejich citlivost na rizika (identifikace všech nepříznivých vlivů, kterými může provozní činnost nebo následky při selhání zařízení či opatření působit na chráněné druhy a popis vlastností druhů, které jsou významné z hlediska provozní činnosti nebo ekologické újmy), související s provozní činností v souladu s kritérii uvedenými v příloze č. 3 k zákonu. Popis se zpracovává zejména na základě údajů získaných terénním šetřením a ze záznamů o výskytu zvláště chráněných druhů evidovaných v Nálezové databázi ochrany přírody, spravované Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Další údaje je možné vyhledat na serveru AOPK ČR na webových stránkách http://mapy.nature.cz/natura2000-design3/hp.php nebo drusop.nature.cz (příp. http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?openNode=MapList) nebo http://www.dibavod.cz/index.php?id=27.
Popis chráněných druhů se zaměřuje na specifické podmínky prostředí lokality (vegetace, vlhkostní poměry, půda) s ohledem na předmět ochrany (stav populace, její četnost a dynamika) dané lokality a její celistvost.
Závěrem popisu je posouzení maximálně možného ovlivnění předmětu ochrany (jeho citlivost) vyplývající z rizik popsaných v části E.
Zpracování tohoto bodu je doporučeno provést držitelem autorizace vydané podle § 45i odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

17. Popis výskytu přírodních stanovišť, tj. typů evropsky významných stanovišť, uvedených v příloze č. 1 k vyhlášce č. 166/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Popisuje a posuzuje se plocha a význam přírodních stanovišť a jejich zranitelnost vůči rizikům (identifikace všech nepříznivých vlivů, kterými může provozní činnost nebo následky při selhání zařízení či opatření působit na přírodní stanoviště a popis vlastností stanovišť nebo prostředí, které jsou významné z hlediska provozní činnosti nebo jejích důsledků ekologické újmy) souvisejícím s provozní činností v souladu s kritérii uvedenými v příloze č. 3 k zákonu. Popis se zpracovává na základě informací obsažených ve veřejně dostupné aktuální vrstvě mapování biotopů, spravované Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (viz řádek 16).
Popis výskytu přírodních stanovišť se zaměřuje na specifické podmínky prostředí lokality (vegetace, vlhkostní poměry, půda) s ohledem na předmět ochrany (stav stanoviště, jeho významnost v rámci ČR) dané lokality a její celistvost. Závěrem popisu je posouzení maximálně možného ovlivnění předmětu ochrany (jeho citlivost) vyplývající z rizik popsaných v části E.
Zpracování tohoto bodu je doporučeno provést držitelem zvláštní autorizace vydané podle § 45i odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Část F (náprava ekologické újmy a její finanční vyčíslení)

Stanovení cílů nápravných opatření

…

II. Ekologická újma na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin, přírodních

stanovištích a na vodách

Při stanovení cílů nápravy ekologické újmy na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin, přírodních stanovištích a na vodách se postupuje podle přílohy č. 4 k zákonu:

Nápravy ekologické újmy na vodách a na chráněných druzích nebo přírodních stanovištích je dosahováno prostřednictvím obnovy životního prostředí zpět do jeho základního stavu pomocí primární, doplňkové a vyrovnávací nápravy.

Účelem primární nápravy je obnovit poškozené přírodní zdroje nebo jejich zhoršené funkce zpět do základního stavu nebo směrem k tomuto stavu. Pokud se poškozené přírodní zdroje anebo jejich zhoršené funkce nevrací do základního stavu, je provedena náprava doplňková.

Účelem doplňkové nápravy je poskytnout podobnou úroveň přírodních zdrojů nebo jejich funkcí, včetně zdrojů nebo funkcí na náhradní lokalitě, je-li to vhodné, které by byly bývaly poskytnuty, kdyby poškozená lokalita byla bývala vrácena do svého základního stavu. Kde je to možné a vhodné, náhradní lokalita by měla být geograficky spojena s poškozenou lokalitou a měl by být brán zřetel na zájmy postižené populace.

Vyrovnávací náprava se provádí s cílem vyrovnat přechodné ztráty přírodních zdrojů a funkcí čekajících na obnovu. Toto vyrovnání je složeno z dalších zlepšení chráněných přírodních stanovišť a druhů nebo vody buď na poškozené lokalitě, nebo na náhradní lokalitě. Přístup ke stanovení nápravných opatření je obsažen v bodě 3. – Stanovení nápravných opatření a způsob jejich volby je uveden v bodě 4. – Volba nápravných opatření.

Damohorský M. (2022) VYJÁDŘENÍ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ K APLIKACI ZÁKONA Č. 167/2008 SB., O PŘEDCHÁZENÍ EKOLOGICKÉ ÚJMĚ A O JEJÍ NÁPRAVĚ, NA PŘÍPAD ZNEČIŠTĚNÍ ŘEKY BEČVY KYANIDY (strany 69-78)

… k samotnému zahájení správního řízení o uložení nápravných opatření z moci úřední podle § 8 zákona o ekologické újmě postačuje pouhá domněnka existence ekologické újmy, vznik ekologické újmy ani její konkrétní původce a příčinná souvislost mezi nimi v této fázi (v okamžiku zahájení řízení) nemusí být prokázán.²⁰ Tento závěr lze podpořit i judikaturou Soudního dvora EU, který v rozsudku C-378/0821 dovodil, že „příslušný orgán je oprávněn, aby předpokládal existenci příčinné souvislosti mezi provozovateli a zjištěným znečištěním, a to z důvodu, že se jejich zařízení nacházejí v blízkosti znečištěné oblasti. Podle principu „znečišťovatel platí“ musí nicméně tento orgán pro účely stanovení této domněnky příčinné souvislosti disponovat věrohodnými důkazy, které jeho domněnku mohou podložit, jako například skutečnost, že se zjištěné znečištění vyskytuje v blízkosti zařízení provozovatele, nebo shoda mezi zjištěnými znečišťujícími látkami a složkami používanými provozovatelem v rámci jeho činnosti.“

²⁰ Viz Bahýľová, L. K odpovědnosti za ekologickou újmu ve smyslu zákona č. 167/2008 Sb. In Časopis
pro právní praxi, č. 3/2010, s. 280.

Velké Vrbno

Malá vodní nádrž (MVN Velké Vrbno) — Likvidace stanovišť v údolí u bývalého lyžařského vleku Olšanka

Dne 11. 5. 2021 jsme podali Podnět k provedení kontroly a zajištění nápravy ekologické škody dle zák. č. 167/2008 Sb.. Návrh jsme podali 11. 5. 2021 na adresu AOPK ČR, která podnět pro nepříslušnost dne 21. 5. 2021 postoupila pod č.j. SR/0060/US/2021-2 na adresu ČIŽP. Řízení je vedeno pod sp. zn. ZN/ČIŽP/48/1148/2021 od 21. 5. 2021 a odkazuje na náš podnět prvotně adresovaný AOPK ČR. Žádost poukazuje na odstranění následků neoprávněných zásahů stavební činnosti (výstavby vodních nádrží) v lokalitě Velké Vrbno. Dne 21. 6. 2021 nám ČIŽP sdělovala informace o svém dosavadním postupu na základě našeho podnětu. Mimo jiné uvedla: “Inspekce se možným uplatněním zákona č. 167/2008 Sb., zevrubně zabývala a po prostudování dostupných podkladů Vám sdělujeme následující …“. ČIŽP informaci o zahájení řízení vydala až 21. 7. 2021.
Nezávisle na tom jsme 8. 6. 2021 podali návrh “Podnět k zahájení řízení o odstranění následků neoprávněných zásahů podle § 8 zák. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, popř. pokud by to nebylo možné, tak dle § 86 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve věci poškození či spíše zničení zákonem chráněných částí přírody a krajiny nacházejících se v k. ú. Velké Vrbno”. [tento podnět byl sloučen s naším podnětem na AOPK ČR do společného řízení sp. zn. ZN/ČIŽP/48/1148/2021]

Dne 29. 10. 2021 a 25.11.2021 jsme podali návrh konkrétních opatřeních ve věci nápravy stavu poškozené přírody, ale ČIŽP náš návrh pod č.j. ČIŽP/48/2021/6436 ze dne 6. 12. 2021 zamítla. Dne 19. 4. 2023 rozhodlo Ministerstvo životního prostředí pod č.j. MZP/2023/570/137 o odvolání Okrašlovacího spolku čelákovického ze dne 22. 12. 2021 vůči rozhodnutí České inspekce životního prostředí, OI Olomouc, č.j. ČIŽP/48/2021/6436 ze dne 6. 12. 2021, a předmětné rozhodnutí zrušilo ve smyslu § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu. Ministerstvo se proto už dopodrobna nezabývalo všemi odvolacími námitkami OSČ a návrhy učiněnými v celém průběhu řízení. S uvedeným byla a je nicméně povinna se v dalším průběhu projednání meritorní věci vypořádat ČIŽP. Po 1,5 roce se tak znovu začne znovu zabývat ČIŽP tím, jak jsme navrhovali věc řešit tak, aby opatření byla účinná (t.j. před líhnutím tehdy následující generace jasoňů dymnivkových). ČIŽP sice objednala posudek od AOPK ČR ale byla možnost řešit věc neprodleně na podzim 2021. Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů (dále jen “ZoEkÚ”) totiž umožňuje postupné nápravy na více úrovních dle očekávatelného postupného procesu šetření, postupného zjišťování škod a proto umožňuje na více stupních nápravná opatření od provizorních až po trvalá.

Likvidace stanovišť v údolí u chaty Vindoška

Dne 9. 7. 2021 jsme podali návrh na zahájení řízení přípisem Recenze posudků vypracovaných proti zájmům ochrany přírody a krajiny osobou autorizovanou k provádění hodnocení dle § 67 zák. 114/1992 Sb., RNDr. M. Holzerem a podnět k nápravě zničených podmáčených luk a prošetření nakládání s domovními odpady. Řízení je vedeno pod sp. zn. ZN/ČIŽP/48/1281/2021. Žádost poukazuje na poškození částí přírody a krajiny na pozemcích p.č. 97/2, 67/1, 53/1, 1134, 1114/3 a 636/3 v k.ú. Velké Vrbno. Vyrozumění o zahájeném řízení vydala ČIŽP formálně 22. 7. 2021 ale datovou zprávu podala až 9. 8. 2021.

Chrastice

Dne 10. 5. 2021 jsme podali Podnět k zastavení činnosti v Chrasticích a obnově původního biotopu dle § 66 a 85 zák. č. 114/1992 Sb., a k nápravě dle zák. č. 167/2008 Sb. Řízení je vedeno pod sp. zn. ZN/ČIŽP/48/1186/2021. Žádost poukazuje na zastavení činnosti v Chrasticích, kdy byl proveden záměr výstavby domů v k.ú. Chrastice, přičemž na lokalitě byl evidován biotop zvláště chráněných druhů chřástala polního, modráska bahenního, měsíčnice vytrvalé a kýchavice bílé Lobelovy. Vyrozumění o zahájeném řízení bylo datováno 21. 7. 2021 a odesláno z datové schránky úřadu 22. 7. 2021.

Stříbrnice

Ve Stříbrnicích byla zahájena výstavba cest a několika domů v louce s několika stovkami prstnatců májových, ve které doloženě ještě před pár lety vábil samičku chřástal polní, došlo ke zničení populace zdrojovek potočních a neměli bychom zapomenout na jasoně dymnivkového, kterého jsme tam před pár lety zaznamenali. Dne 15. 6. 2021 jsme proto podali Podnět k provedení šetření a nařízení o navrácení do původního stavu dle § 86 zák. 114/1992 Sb. na zahájení šetření zásahů do cenných podmáčených míst ve Stříbrnicích. Vyrozumění o zahájeném řízení sp. zn. ZN/ČIŽP/48/1183/2021 bylo datováno až 21. 7. 2021 pod č.j. ČIŽP/48/2021/3930 a odesláno z datové schránky úřadu 22. 7. 2021. Žádost poukazuje na zastavení ničivé činnosti ve Stříbrnicích na pozemcích p.č. 132/3, 127/1, 127/2, 141/1, 140/4, 141/2, 1004/1 a 131/1,2,3,4 v k.ú. Stříbrnice, kterou došlo k likvidaci zdrojovek potočních a zásahům do biotopu jasoně dymnivkového, chřástala polního, zmije obecné, užovky obojkové a prstnatců májových. ČIŽP OI Olomouc dne 6. 12. 2021 řízení pod č.j. ČIŽP/48/2021/6464 zastavil a současně zamítnul další žádost spolku o nápravu ze dne 25. 11. 2021. Dne 21. 2. 2023 MŽP pod č.j. MZP/2022/570/138 rozhodlo o odvolání našeho spolku (OSČ) a odvoláním napadené rozhodnutí ČIŽP zrušilo a věc vrátilo k novému projednání. Poněvadž se jedná o první rozhodnutí týkající se použití zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 31. 1. 2022 (dále „ZoEkÚ“), uvádíme klíčové části rozboru MŽP:

Olomouc dne 21. února 2023, č. j. MZP/2022/570/138, sp. zn. ZN/MZP/2020/570/83

ČIŽP primárně vyhodnotila podnět našeho spolku ze dne 15. 6. 2021 (dále jen “Podnět”) jako žádost dle § 8 odst. 1 písm. a) ZoEkÚ k zahájení řízení o uložení nápravných opatření. K takto provedenému vyhodnocení podání však ministerstvo nalézá jen minimální oporu. Vždyť i náš spolek přednostně preferoval posouzení věci ve smyslu § 86 ZOPK. Tomu ostatně také odpovídal charakter inkriminované činnosti a provedená zjištění na místě samém dne 25. 6. 2021 (viz záznam č.j. ČIŽP/48/2021/3662 ze dne 30. 6. 2021). Navíc předmětný Podnět ani zdaleka nenaplňoval náležitosti žádosti ve smyslu zákonných předpokladů a podmínek pro vedení řízení dle ZoEkÚ [viz zejm. § 1 odst. 1 a 2 písm. b), § 2 písm. a) bodu 1., písm. b) bodu 1. až 3. a písm. c) bodu 1. až 4. a písm. h), § 5 odst. 1 a 2 písm. a) až c)], potažmo dle §§ 44 a 45 správního řádu.

ZoEkÚ upravuje nejenom práva, ale také povinnosti všech osob (tzn. bez rozlišení, zda se jedná o fyzickou či právnickou osobu) při předcházení ekologické újmě a při její nápravě z hlediska ZOPK a související legislativy Evropských společenství na chráněných druzích volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin i na přírodních stanovištích. Tento se vztahuje na vzniklou ekologickou újmu nebo bezprostřední hrozbu jejího vzniku, jsou-li způsobeny nejenom provozní činností uvedenou i neuvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, za současného naplnění předpokladů stanovených v § 5 odst. 2 písm. a) až c) ZoEkÚ a dále při posouzení kritérií stanovených v příloze č. 3 k tomuto zákonu (existence důkazu vzniku nebo bezprostřední hrozby provozní činnosti prováděné v rozporu s právními předpisy, příčinná souvislost mezi provozní činností a vznikem nebo hrozbou) související s provozní činností provozovatele.

Postup řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření konkrétně upravuje § 8 ZoEkÚ. Pro daný případ bylo třeba zohlednit ust. § 8 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b), odst. 3 až 5 a 8.

Podle názoru ministerstva podstatou předmětného Podnětu byl jednoznačně požadavek našeho spolku k zahájení řízení dle § 86 ZOPK k uvedení inkriminované lokality do původního stavu. Navíc obsahem a rozsahem je tento zákonný institut z hlediska ochrany přírody a krajiny daleko širší, protože se na rozdíl od nápravných opatření dle ZoEkÚ („toliko“ chráněné druhy volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin a přírodních stanovišť ochraňovaných dle práva Evropských společenství) dotýká všech přírodních a krajinných fenoménů ochraňovaných podle ZOPK – nad předešle uvedené jsou to např. významné krajinné prvky (VKP), krajinný ráz, ZCHD aj. Podnět tak byl ČIŽP posouzen ve značně zúženém perimetru. Navíc ČIŽP postupem dle § 42 správního řádu podle všeho našemu spolku nesdělila, jak bylo ve zbytku s Podnětem naloženo.

ČIŽP namísto toho oznámila zahájení správního řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření, jako k tomu příslušný orgán [viz § 16 odst. 1 písm. b) ZoEkÚ], přičemž oznámení o tom č.j. ČIŽP/48/2021/3915 ze dne 21. 7. 2021 bylo zveřejněno na portálu veřejné zprávy dne 23. 7. 2021 [viz § 8 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) a odst. 5) ZoEkÚ].

Jak ministerstvo zjistilo, shora uvedený Podnět i v rozsahu jeho doplnění či upřesnění však rozhodně nedisponoval všemi zákonnými předpoklady ani podmínkami pro další vedení řízení o žádosti ve smyslu § 8 odst. 3 ZoEkÚ. Stejně tak neobsahoval všechny odpovídající a dostatečné informace o tom, že mohlo dojít k ekologické újmě nebo že taková újma bezprostředně hrozí.

ČIŽP přesto Podnět vyhodnotila jako žádost ve smyslu ZoEkÚ a oznámila zahájení správního řízení. Tím však nepřímo deklarovala, že tuto shledala v právním slova smyslu „bezvadnou“, včetně všech jejích doplnění. Je třeba si uvědomit, že v řízení o žádosti je správní orgán touto vázán (rozuměj co do jejího předmětu i rozsahu), proto také musí přezkoumatelně zjistit stav věci, o němž neexistují důvodné pochybnosti (viz § 3 ve vazbě na § 2 správního řádu). Pokud za faktického nenaplnění zákonných předpokladů a podmínek ve věci nedostatečné či neúplné žádosti přesto rozhodne, pak vydané rozhodnutí trpí nedostatkem podkladu či důvodu a tedy je rovněž nezákonné. Jak se bohužel stalo i v daném případě.

Pokud tedy ČIŽP chtěla oznamovat zahájení řízení podle ZoEkÚ, měla si nejprve sama vyhodnotit, zda Podnět obsahuje relevantní podklady či návrhy, které ve vztahu k veřejnému zájmu zakotvenému v ZoEkÚ odůvodňovaly další vedení řízení a rozhodování v takové věci, je doložen zřejmými informacemi o tom, že došlo k ekologické újmě nebo že taková újma bezprostředně hrozí, popř. z důvodů nedostatku žádosti řízení přerušit nebo i zastavit. To však neučinila.

Jak ministerstvo na základě obsahu předloženého správního spisu dále zjistilo, ČIŽP navíc nedala našemu spolku možnost v souladu s ust. § 36 odst. 3 (věta první) správního řádu vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním. Tím nám mj. upřela právo na spravedlivý proces. I tato skutečnost vyvolává nezákonnost rozhodnutí č.j. ČIŽP/48/2021/6464 ze dne 6. 12. 2021.

Ohledně řízení o preventivních a nápravných opatření [§ 8] dle ZoEkÚ zahájeného na základě žádosti tento přímo nestanoví, kdo mimo žadatele [viz § 8 odst. 2], popř. osob ve smyslu § 8 odst. 7 ZoEkÚ (osoby jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost), bude účastníkem řízení. Z účelu ZoEkÚ pak vyplývá, že to může být dále každý, kdo disponuje právem a povinností při předcházení ekologické újmě a při její nápravě [viz § 1 odst. 1]. ZoEkÚ pak výslovně hovoří o osobě provozovatele [viz § 2 písm. i) ve vazbě na §§ 6 až 8]. Z hlediska ovlivnění dotčených nemovitostí nelze v této souvislosti rovněž vyloučit osoby jejich vlastníků a uživatelů [viz ust. § 9 odst. 3 a 4 ZoEkÚ]. Pokud při stanovení okruhu účastníků předmětného řízení vyjdeme ze správního řádu, pak v daném konkrétním případě jsou to v základu žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu [viz § 27 odst. 1 písm. a)] i další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech [viz § 27 odst. 2]. V pochybnostech může být za účastníka řízení považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak [viz § 28 odst. 1].

Z vedeného správního řízení (rozuměj od okamžiku jeho oznámení) však není zřejmé vůči komu, resp. jaké povinné osobě (provozovateli) ve smyslu ZoEkÚ, by ČIŽP vedené správní řízení (viz oznámení č.j. ČIŽP/48/2021/3930 ze dne 21. 7. 2021) mělo vlastně směřovat a které další osoby jsou řízením a následným rozhodováním ve věci vlastně dotčeny. V jeho rozdělovníku je jako účastník řízení uveden pouze náš spolek. V dalším průběhu řízení není zřejmé ve vztahu, k jaké činnosti či provozovateli ČIŽP tedy naplnění zákonných předpokladů a podmínek o vzniku ekologické újmy zjišťovala. Za tohoto stavu věci proto ČIŽP nemohla z hlediska ZoEkÚ věc vůbec posoudit a tedy ani rozhodnout. Jinými slovy ČIŽP v rozhodnutí přezkoumatelně neuvedla v souvislosti s jakou „provozní činností“ došlo k navážení makadamu do volné krajiny i jeho zpevnění, kdo tak činil a tedy ani proč se nemohlo jednat o „provozní činnost neuvedenou v Příloze č. 1“ k ZoEkÚ. I v tomto směru je předmětné rozhodnutí proto nepřezkoumatelné pro nedostatek provedeného zjištění (podkladu) i odůvodnění a tedy je nezákonné.

Pro úplnost ministerstvo závěrem dodává, že ZoEkÚ jako lex specialis sám přímo řeší uložení předběžných opatření, která je možno dokonce ukládat už v době před zahájením vlastního správního řízení – viz § 7. Proto se zde neuplatní obecné právní předpisy – např. ust. § 61 správního řádu (předběžná opatření). ČIŽP i v této souvislosti pochybila, když náš námi navržených předběžných opatřeních namísto postupů předvídaných v ust. § 7 ZoEkÚ, rozhodla podle § 61 správního řádu (viz výrok II napadeného rozhodnutí). I v tomto směru je odvoláním napadené rozhodnutí tedy nesprávné.

Všechny tyto vady zároveň vyvolávají nezákonnost samotného rozhodnutí č.j. ČIŽP/48/2021/6464 ze dne 6. 12. 2021, proto ministerstvu nezbylo než toto zrušit a věc vrátit ČIŽP k novému projednání.

Pro daný případ tedy bylo daleko vhodnější postupovat ve smyslu § 86, popř. 66 ZOPK (stavební záměr nebyl příslušným orgánem ochrany přírody předem posouzen např. hledisky § 12 či § 56, příp. § 45i ZOPK aj.).

V novém projednání věci tedy ČIŽP shora naznačeným postupem posoudí naplnění všech zákonných předpokladů a podmínek pro případné uplatnění předmětného Podnětu i jeho doplnění jako žádosti dle § 8 odst. 3 ZoEkÚ. Pokud neshledá důvody pro další vedení takového řízení, toto sama zastaví. Zároveň ČIŽP Podnět posoudí z hledisek ust. § 86 (popř. § 66) ZOPK. Jak o Podnětu v tomto směru uvážila, ČIŽP bez zbytečného prodlení ve smyslu § 42 správního řádu vyrozumí náš spolek.

Ministerstvo na základě shora uvedeného a výhradně na podkladě posouzení předloženého prvostupňového správního spisu, který již nebyl odvolacím orgánem jakkoliv doplňován, proto uzavírá, že s ohledem na shora zjištěné vady rozhodnutí č.j. ČIŽP/48/2021/6464 ze dne 6. 12. 2021 a dále na stav práva i judikatury, toto shledalo vydaným v rozporu se zákonem. Ministerstvo se proto již dopodrobna nezabývalo všemi odvolacími námitkami našeho spolku a návrhy učiněnými v celém průběhu řízení. S uvedeným je nicméně povinna se v novém projednání věci vypořádat ČIŽP. Ministerstvo proto odvoláním napadené rozhodnutí ve smyslu ust. § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu zrušilo a věc ČIŽP vrátilo k novému rozhodnutí o Podnětu, včetně jeho relevantních doplnění, jak ostatně shora podáno. Právním názorem odvolacího orgánu je v dalším postupu ČIŽP vázána.

Hynčice pod Sušinou

Dne 14. 6. 2021 jsme v případě Hynčic pod Sušinou podali Podnět k zastavení probíhající stavby a návrat biotopu do původního stavu týkající se okolí nádrže Úžas a cenných luk, mimo jiné s výskytem evropsky chráněných druhů. Řízení je vedeno pod sp. zn. ZN/ČIŽP/48/1190/2021. Žádost poukazuje na zásah do biotopu vratiček heřmánkolistých na pozemcích p.č. 196/2, 196/5, 960/1 a 960/7 v k.ú. Hynčice pod Sušinou. Oznámení o zahájení řízení datované 21. 7. 2021 bylo odesláno datovou poštou 22. 7. 2021. Rozhodnutím ČIŽP ze dne 15. 2. 2022 pod č.j. ČIŽP/48/2022/643 bylo řízení zastaveno: “…neboť k ekologické újmě na lokalitě v Hynčicích pod Sušinou (pozemky p.č. 196/5, 960/1 a 960/7 v k.ú. Hynčice pod Sušinou) podle zákona o ekologické újmě nedošlo. Dnem doručení této žádosti došlo podle ust. § 44 správního řádu ve spojení s ust. § 8 odst. 1 písm. a) zákona o ekologické újmě k zahájení správního řízení o uložení nápravných opatření ve věci odstranění následků možné ekologické újmy. Řízení bylo zahájeno dle ust. § 8 odst. 1 písm. a) zákona o ekologické újmě dne 14. 6. 2021 přijetím žádosti spolku. Zákon o ekologické újmě se vztahuje na ekologickou újmu nebo bezprostřední hrozbu jejího vzniku, jsou-li způsobeny (ust. § 1 odst. 2): a) provozní činností uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo b) provozní činností neuvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, za předpokladů stanovených v ust. § 5 odst. 2. ad a) Tato možnost není relevantní, neboť se v tomto konkrétním případě o žádnou provozní činnost uvedenou v příloze č. 1 zákona o ekologické újmě na předmětné lokalitě nejedná. ad b) Z ust. § 5 zákona o ekologické újmě vyplývá, že předpokladem vzniku povinnosti provádět preventivní opatření nebo nápravná opatření a nést s tím související náklady je, citujeme: „a) vznik nebo bezprostřední hrozba ekologické újmy na chráněném druhu volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo na přírodním stanovišti, b) výkon provozní činnosti neuvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v rozporu s právními předpisy a c) příčinná souvislost mezi provozní činností provozovatele, která je vykonávána v rozporu s právními předpisy, a vznikem nebo bezprostřední hrozbou ekologické újmy uvedené v písmenu a).“ Přičemž všechny body v případě vzniku či hrozby ekologické újmy musí platit současně. Pro posouzení možného rizika ekologické újmy, jejího vzniku a možné nápravě vzniklého stavu tak je zásadní skutečností existence činnosti, kterou může dojít, dochází nebo došlo k takovému jednání, které má konkrétní, blíže specifikovatelný a vyhodnotitelný vliv či způsobuje újmu na konkrétním chráněném druhu volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo na přírodním stanovišti. Jedná se o populace druhů, které jsou v zájmu evropského společenství dle vyhlášky č. 166/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vytvářením soustavy NATURA 2000. Takovým druhem, na který může být uplatňován institut ekologické újmy, však není vratička heřmánkolistá (Botrychium matricariifolium) a ani další druhy zjištěné na uvedené lokalitě (prostor jižní části hráze rybníka Úžas) a jejím blízkém okolí na základě dostupných podkladů (zejména nálezová databáze ochrany přírody, Protokol o kontrole č.j. ČIŽP/48/2021/5146, fotodokumentace z místních šetření na lokalitě).
Na základě výše uvedeného inspekce konstatuje, že bod a) vznik nebo bezprostřední hrozba ekologické újmy na chráněném druhu volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo na přírodním stanovišti se neprokázal a nedošlo tak ke splnění požadavku nutného k tomu, aby mohlo být konstatováno, že došlo k ekologické újmě podle zákona o ekologické újmě. S ohledem na skutečnost, že inspekce vyhodnotila, že se o ekologickou újmu na lokalitě nejedná, rozhodla o zastavení správního řízení o uložení nápravných opatření ve věci odstranění následků možné ekologické újmy, vedeného pod sp. zn. ZN/ČIŽP/48/1190/2021 tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.”
Dodáváme, že zřejmě byla uložena pokuta za zásah do biotopu a přímou likvidaci jedinců vratičky heřmánkolisté (druh není v seznamu evropsky chráněných druhů, a proto se něj zákon č. 167/2008 Sb. nevztahuje).

Otrava na Bečvě

Dne 17. 6. 2021 bylo podána Žádost o uložení nápravných opatření ve smyslu ust. § 8 odst. 1 zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a její nápravě. Žádost podaly tři subjekty: Český rybářský svaz, z. s., místní organizace Hustopeče nad Bečvou, Arnika, z. s., a Vsetínské fórum, z. s. Řízení je vedeno pod sp. zn. ZN/ČIŽP/OTOIP/251/2021. Žádost odkazuje na havárii na řece Bečvě, která se stala dne 20. 9. 2020 a žadatel v úniku látek do toku Bečva spatřuje možnou ekologickou újmu na vodách a chráněných druzích volně žijících živočichů a jejich přírodních stanovištích. Ke kauze se vyjadřovala i Česká společnost pro právo životního prostředí, prostřednictvím článku “Aplikace zákona o předcházení ekologické újmě a případ řeky Bečvy“.

Zákon 167/2008 Sb. v právním řádu existuje dlouho a zatím nebyl využit …

Damohorský M. (2022): VYJÁDŘENÍ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ K APLIKACI ZÁKONA Č. 167/2008 SB., O PŘEDCHÁZENÍ EKOLOGICKÉ ÚJMĚ A O JEJÍ NÁPRAVĚ, NA PŘÍPAD ZNEČIŠTĚNÍ ŘEKY BEČVY KYANIDY (strany 69-78)

Současně s povinností zahájit řízení dle § 8 zákona o ekologické újmě měla ČIŽP také povinnost bez zbytečného odkladu zajistit provedení nezbytných nápravných opatření podle § 7 odst. 6 zákona o ekologické újmě. Náklady, které by ČIŽP vynaložila místo provozovatele, by se hradily ze státního rozpočtu²⁴, popř. ze zvláštního účtu kraje zřízeného podle § 42 odst. 5 vodního zákona. ²⁵ Následně by ČIŽP musela uložit odpovědnému provozovateli, u kterého bylo v řízení prokázáno, že způsobil ekologickou újmu ve smyslu § 2 písm. a) zákona o ekologické újmě, povinnost nahradit vynaložené náklady. K tomu jí zákon o ekologické újmě dává lhůtu pěti let ode dne, kdy byla nápravná opatření ukončena, nebo ode dne, kdy byl zjištěn odpovědný provozovatel nebo třetí osoba.²⁶

…

Příslušný orgán je především povinen včas odebrat vzorky (vody, ryb a dalších materiálů), a to zejména na potenciálním zdroji znečištění. V daném případě měla ČIŽP zajistit včas a v dostatečné kvalitě a množství vzorky vody, ryb a dalších organismů na jednotlivých výpustích odpadních vod do řeky Bečvy, z nichž mohlo dojít k úniku kyanidů.

Za situace, kdy ČIŽP podle zákona o ekologické újmě nepostupovala a nezahájila řízení o uložení nápravných opatření, se Česká republika dostává do rozporu s právem Evropské unie, které je založeno na principu „znečišťovatel platí“.³⁴ Dosavadní situace řešení nápravy poškozeného životního prostředí v případě úniku kyanidů do Bečvy, kdy nápravná opatření financuje Český rybářský svaz z vlastních zdrojů³⁵, resp. Ministerstvo zemědělství³⁶ ze státního rozpočtu, je zároveň nepřijatelným porušením zákona o ekologické újmě.

…

V případech, kdy místo provozovatele jedná příslušný orgán, a to buď sám, nebo prostřednictvím třetí strany, by měl tento orgán zajistit, aby jemu vzniklé náklady byly zpětně uhrazeny provozovatelem. Je také vhodné, aby provozovatelé nesli v konečném důsledku náklady spojené s posuzováním škod na životním prostředí a v případě potřeby i s posuzováním bezprostřední hrozby výskytu takových škod.³⁸

²⁴ Ustanovení § 13 odst. 1 zákona o ekologické újmě.
²⁵ Ustanovení § 13 odst. 6 zákona o ekologické újmě.
²⁶ Ustanovení § 13 odst. 3 zákona o ekologické újmě.
³⁴ Viz čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie. K tomuto principu blíže srov. Vícha, O. Princip „znečišťovatel platí“ z právního pohledu. 1. vydání. Praha: Linde, 2014
³⁸ Bod 18 preambule směrnice 2004/35/ES.

Jak najít podobná řízení?

ČIŽP informací moc nezveřejňuje, ale informaci o zahájení těchto řízení musí. Navštivte adresu https://portal.gov.cz/zverejnene-informace a zadejte filtrování podle “Publikujícího” a zvolte volbu “Česká inspekce životního prostředí”.