Okrašlovací spolek čelákovický zaslal své vyjádření k oznámení koncepce „Program zlepšování kvality ovzduší zóna Střední Čechy – CZ02: Aktualizace 2020“ (dále jen „PZKO“), který je veřejně přístupný na https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/SEA_STC026K.
PZKO se zabývá detailně hodnocením aktuálního stavu znečištění vzduchu (zejména PM10, PM2,5, benzo[a]pyrenu, NO2, O3, kovy, atd.) v posuzované lokalitě s použitím dat ČHMÚ ze sítě AIM a modelováním očekávaného poklesu znečištění s ohledem na přijatá opatření. Text se okrajově věnuje i zdrojům hlavních polutantů (velké zdroje včetně průmyslu, domácnosti, doprava, fugitivní zdroje).
Středočeský kraj figuruje v ČR na 1. místě v produkci těkavých organických látek VOC (3586,5 t/rok) před Ústeckým a Severomoravským krajem a na 3. místě v produkci tuhých znečišťujících látek TZL (862 t/rok)!
Česká republika by měla dostát závazkům Pařížské klimatické dohody a tomu by měl být PZKO podřízen. Místo toho jsou uváděny nejrůznější statistiky, ale není zřejmé, jak se bude postupně snižovat úroveň emisí u největších znečišťovatelů. Často se zmiňuje vytápění v domácnostech, ale tam je jakákoliv regulace obtížná, neboť těžko vymahatelná a lidé se rozhodují hlavně na základě cen za vytápění.
Opatření v PZKO na zlepšení kvality ovzduší se soustřeďují na pokles emisí výše zmíněných znečišťujících látek se zaměřením na cílový rok 2023. Přitom cíl snížit např. emise až o polovinu je nereálný, pokud nebudou nastavena a dodržována jasná pravidla. Navrhujeme proto doplnit PZKO o následující oblasti:
NEDOSTATEČNÝ MONITORING KVALITY OVZDUŠÍ
PZKO zcela pomíjí naprosto nedostatečný počet měřicích stanic ve Středočeském kraji, které nemohou podchytit kvalitu ovzduší pro tak hustě přelidněnou oblast, kde je navíc značná mobilita lidí a s ní spojená dopravní zátěž a kde je soustředěn stávající průmysl nebo staré zátěže z již zaniklých průmyslových provozů.
NEDOSTATEČNÉ INFORMOVÁNÍ OBYVATEL O VLIVU LOKÁLNÍCH TOPENIŠŤ
Plánovaná opatření v PZKO se zaměřují hlavně na lokální vytápění (tj. spalování v domácnostech), což na první pohled dává smysl, protože domácnosti především v zimním období jsou hlavním zdrojem znečištění. Zde se PZKO zaměřuje na doporučení výměny starých kotlů za nové ekologické typy, kontroly kvality spalovaného paliva a doporučení spalovat suché dřevo. Nikde ale není uvedena analýza poměru domácnosti vybavených starými a novými kotly a odhad termínu dokončení výměny. PZKO se zabývá pouze domácnostmi, v nichž se spaluje jako palivo dřevo, ale zcela opomíjí velkou část domácností, kde se spaluje uhlí. Samotné stránky KÚSK k problematice ovzduší (http://www.kr-stredocesky.cz/web/20994/11) jsou nepřehledné a pro běžného uživatele nezajímavé. Přitom vzhledem k značné sezonnosti a zjevné souvislosti kvality ovzduší s nemocností obyvatel je potřeba informovat místní obyvatele on-line a v aktuálních hodnotách, aby mohli podle toho přizpůsobit svoje aktivity a např. omezit pohyb v určitých lokalitách a časech během smogové situace (viz dále).
NEDOSTATEČNĚ ZPRACOVANÉ DOPADY NA ZDRAVÍ OBYVATEL
V části „Zdravotní rizika znečištění ovzduší“ se hodnocení zdravotních rizik suspendovaných částic soustředí pouze na aerosoly frakce PM10 a PM2,5, přestože mnohem větší nebezpečí pro zdraví obyvatel představuje frakce PM1, která proniká po vdechnutí až do plicních sklípků. Bohužel frakce PM1 není v české ani evropské legislativě zatím předmětem zájmu, a tak chybí i měřicí stanice. POZK podceňuje roli olova. Mezi těžkými kovy se olovo i dnes vyskytuje v nejvyšší koncentraci v aerosolech a jeho vliv na zdraví je velmi významný.
PODCENĚNÝ VLIV DOPRAVY
PZKO dále konstatuje, že příspěvek průmyslu a dopravy k emisím benzo[a]pyrenu není významný, což nemusí být pravda, pokud tvrzení není podloženo daty. Kvantifikace jejich příspěvku ve srovnání s emisemi z domácností však chybí. PZKO se tak vyhnul návrhu opatření pro pokles emisí benzo[a]pyrenu z průmyslu (účinnější filtrace) a dopravy (obchvaty města a obcí), což by určitě přispělo k dalšímu zlepšení kvality ovzduší v posuzovaných lokalitách.
PODCENĚNÝ VLIV PRŮMYSLU
Je samozřejmě dobrou zprávou, že v PZKO byly provedeny rovněž odhady fugitivních emisí TZL a částic PM10 aPM2,5 u vybraných kategorií zdrojů. Pro řešené území byly stanoveny emise z činností souvisejících se slévárenskými procesy, ale již blíže nejsou rozebrána nápravná opatření. Výše uvedené lze ukázat na případu podniku TOS-MET, a.s., který opakovaně žádal o změnu integrovaného povolení (viz již sedmá žádost). Nahlášené kontroly ČIŽP nekonstatují žádná závažná porušení (viz např. poslední), což je ve zřetelném rozporu s hromadícími se stížnostmi obyvatel a s obsahem těžkých kovů v prachu, zemině a vodě v okolí slévárenského provozu (viz příloha) a faktem, že podnik figuruje na 5. místě podniku s nejvyššími fugitivními emisemi ve sledovaném regionu!
CHYBĚJÍCÍ HARMONOGRAM
Není jasné, jak stanovená opatření (s)plní obce a kraje dle zákona o ochraně ovzduší svou povinnost vydat podrobný časový plán jejich provádění. Obecně by koncepce měla dát nejen návod, ale i povinnosti. V kraji by neměla existovat samospráva neuvádějící stav ovzduší na webových stránkách obce a každá samospráva by měla mít výbor pro životní prostředí. Neměl by to být orgán rady, ale zastupitelstva, aby bylo vše veřejně projednávané.
Celý dokument je k dispozici zde. S připomínkami bude seznámen Výbor pro životní prostředí a zemědělství Středočeského kraje.
A jak to dopadlo na samotném zastupitelstvu, můžete sledovat zde.