Stavba vodní nádrže pro zasněžování v říjnu 2020 ve Velkém Vrbně v areálu Paprsek
Soudní exekutor JUDr. Dalimil Mika zahájil v roce 2019 bez povolení výstavbu vodní nádrže na zasněžování lyžařského areálu Paprsek s projektovanou plochou zátopy 0,89 ha.
Soudní exekutor JUDr. Dalimil Mika zahájil v roce 2019 bez povolení výstavbu vodní nádrže na zasněžování lyžařského areálu Paprsek s projektovanou plochou zátopy 0,89 ha.
Přehrada načerno – Nedej se plus! – Česká Televize
Velké Vrbno – výstavba vodní nádrže na zasněžování lyžařského areálu Paprsek
P_20220830_191304_1920x500
Screenshot-2022-09-03-at-01-16-24-Vypis-udalosti-v-rizeni-60A62_2022
MZE-38758_2022-15111__Nove_rozhodnuti_v_kauze_MVN_Velke_Vrbno-etapa_I_o_zamitnuti_odvolani_a_potvrzeni_rozhodnuti_KUOK__20220707_vyrez1
MZE-38758_2022-15111__Nove_rozhodnuti_v_kauze_MVN_Velke_Vrbno-etapa_I_o_zamitnuti_odvolani_a_potvrzeni_rozhodnuti_KUOK__20220707_vyrez2
vlcsnap-2022-05-04-22h30m14s055
vlcsnap-2022-05-04-22h31m34s395
vlcsnap-2022-05-04-22h24m30s383
Přehrada – exekuce přírody (Nedej se plus)
Velké Vrbno – výstavba vodní nádrže na zasněžování lyžařského areálu Paprsek
Rozšíření správního řízení ve věci omezení a zákazu činnosti pro znečištění povrchových vod a výskyt omějů pestrých
Reportáž ČT z 10. 5. 2022 o zastavení stavby
Screenshot 2022-05-09 at 17-06-17 Mapy.cz
Znečištěná voda vytékající ze stavby vodní nádrže na zasněžování ve Velkém Vrbně
Znečištěná voda vytékající ze stavby vodní nádrže na zasněžování
Velké Vrbno – znečištěná voda vytékající ze stavby vodní nádrže na zasněžování
Velké Vrbno – výstavba vodní nádrže na zasněžování lyžařského areálu Paprsek
Velké Vrbno – výstavba vodní nádrže na zasněžování lyžařského areálu Paprsek
previous arrow
next arrow

Soudní exekutor JUDr. Dalimil Mika, LL.M. zahájil v roce 2019 bez povolení výstavbu vodní nádrže na zasněžování lyžařského areálu Paprsek ve Velkém Vrbně s projektovanou plochou zátopy 0,89 ha. Nejen, že neměl podkladní stanoviska pro stavební povolení ani povolení samotné ale ani záměr nenechal předem posoudit v procesu EIA. Termín přehrada prý není v tomto případě správný, jedná se o vodní nádrž.
Bylo známo, že se zde vyskytuje populace slezského poddruhu jasoně dymnivkového (druh kriticky ohrožený a chráněný dle Evropských zákonů) a že tu nejspíš stále budou vratičky heřmánkolisté (druh kriticky ohrožený). Bylo a je zde dosud více zákonem chráněných druhů (jejich výčet uvádíme níže). Místo bylo předmětem návrhu na vyhlášení maloplošného chráněného území v kategorii „Přírodní památka“.

Projekt byl a je nepovolitelný, protože je v rozporu s územním plánem z roku 2006. Navíc v rámci SEA hodnocení návrhu budoucího územního plánu v roce 2014 a později i v roce 2018 byla možnost výstavby vodních staveb vyloučena. Dva roky nechtělo zastupitelstvo města předložit k veřejnému projednání připravený návrh, protože by rázem desítky záměrů již nebylo možné povolit. Nakonec na podzim 2022 bylo stávající vedení města svrženo. To ale trochu předbíháme, jak se věc vyvíjela.


Tato vodní nádrž v dosavadním územním plánu ani nikdy nebyla. Stavba byla zahájena nelegálně a byť byla stavba dodatečně povolena tak věc měla jeden háček. Stavba dostala dodatečné stavební povolení vodoprávního úřadu, který se snažil …. Krajský úřad až na náš podnět povolení zrušil. Dokud nenabylo zrušující rozhodnutí krajského úřadu o nelegálnosti stavby právní moci, tak naopak do nyní schvalovaného územního plánu hrozilo, že bude záměr prostě překreslen tak, jak je v projektu — je jedno že to bylo povoleno protiprávně, poněvadž se pracovnice MěÚ Šumperk snažila co mohla. Stavebník měl nakročeno k tomu nádrž takto oklikou do územního plánu dostal, bez vyjádření veřejnosti. Sice to byla a znovu je nelegální stavba ale územní rozhodnutí stále bylo stále právní moci, až do 7. 7. 2022.

Zpět do minulosti, dne 19. ledna 2022 proběhlo veřejné projednání nového územního plánu (verze návrhu číslo 3). Pokud by se MěÚ v Šumperku a zpracovatel úspěšně popasoval se všemi námitkami a námitkami, bylo možné, že projednaný 2,5 roku starý výkres bude po uvedení do souladu se skutečností zplatněn a ocitne se v něm i tato vodní nádrž. Naštěstí přišly na podzim 2022 volby. Více uvádíme zde o územním plánu pro město Staré Město.

Dosavadní politická garnitura města Staré Město (pod Králickým Sněžníkem) zmizela v propadlišti dějin a ta nová oznámila, že územní plán bude snad ke konci roku 2024. Do té doby se bude (vesele) stavět dle plánu z roku 2005/2006, po jediné novele z roku 2011, která prošla po okleštění skrz kontrolu tehdejšího vedení krajského úřadu (KÚOK). Krajský úřad tehdy akceptoval asi polovinu návrhů na novou výstavbu. Další návrhy na další výstavbu již neakceptoval a požadoval zcela nový návrh územního plánu, s komplexním a aktuálním posouzením.

Oblast zničená výstavbou vodní nádrže Velké Vrbno pod horskou chatou Paprsek činí ve skutečnosti asi 5 ha.
Obrázek 1: V květnu 2021 byla po 2 letech oplocena plocha „staveniště“ čítající 7,2 ha (žlutý obrys). Plochy zasažené zemními pracemi zabíraly k 25. 4. 2021 4,2 ha (růžový obrys). Plochy zasažené pokládkou elektrické kabeláže, rozvodů vody na zasněžování zabíraly 2,5 ha (obrys oranžově). Samotná přehrada má mít plochu zátopy 0,89 ha. Na obrázku je použit jako podklad letecký snímek z webu ČÚZK pořízený dne 31. 7. 2020.
Poznámka: Na mapy.cz, seznam.cz a maps.google.com byly donedávna letecké snímky velmi staré ačkoli například seznam.cz měl již dříve aktualní letecké snímky pro oblast Dolní Moravy, která se nachází o pár kilometrů západně …. Aktuálně k říjnu 2021 je zničeno asi 5 ha stavbou nádrže (nepočítaje do toho plochy zničené již zmíněnou pokládkou kabelů a potrubí).
Dne 9. 5. 2022 byly firmou Seznam zveřejněny aktualizované letecké snímky pro Velké Vrbno pořízené 15. 8. 2021 na webu mapy.seznam.cz, děkujeme.V roce 2022 proběhlo standartní letecké snímkování ČÚZK, viz Obrázek 4 níže.
Území Velkého Vrbna a nelegální výstavby MVN Velké Vrbno na výřezu z platného územního plánu pro Staré Město pod Králickým Sněžníkem po změně číslo 1 z 7. 2. 2012.
Obrázek 2: Dosud platný územní plán města Staré Město z roku 2006, po změně číslo 1 ze dne 7. 2. 2012. Další změny nebyly nikdy schváleny. V údolí tento plán připouští pouze dvě malé tůně o velikostech asi 3 tis. m2. Nové návrhy územního plánu z roku 2014, 2018 a 2020 už postupně nepřipouštěly vůbec žádnou vodní plochu v přírodovědně cenném údolí například s jasoni dymnivkovými, vratičkami heřmánkolistými a orchidejemi vemeníky dvoulistými a prstnatci májovými.
Za zmínku stojí nepovolené výsypky v severní části stavby, kde byly kriticky ohrožené vratičky heřmánkolisté, orchideje vemeník dvoulistý a prstnatec májový, dále dymnivky bobovité na kterých se vyvíjely housenky jasoně dymnivkového.
Obrázek 3: Rozsah staveniště ze dne 15. 8. 2021 ze serveru mapy.seznam.cz. Za zmínku stojí nepovolené výsypky v severní části stavby, kde byly kriticky ohrožené vratičky heřmánkolisté, orchideje vemeník dvoulistý a prstnatec májový, dále dymnivky bobovité na kterých se vyvíjely housenky jasoně dymnivkového.
Obrázek 4: Rozsah staveniště MVN Velké Vrbno na leteckém snímku ČÚZK ze dne 19. 7. 2022 . Za zmínku stojí stále nepovolené výsypky v severní části stavby, kde byly kriticky ohrožené vratičky heřmánkolisté, orchideje vemeník dvoulistý a prstnatec májový. Místa s dymnivkami bobovitými na kterých se vyvíjely housenky jasoně dymnivkového, byly zejména podél zbytků lesů v zastíněných místech na fotce. Plocha nádrže byla vyložena několika vrstvami textilií včetně svrchní černé pogumované tkaniny (FPDM membránové fólie).
Z projektu firmy TERRA – POZEMKOVÉ ÚPRAVY, resp. projektanta Ing. et Ing. Filipa Brtny, vyplývá:
Projektovaná plocha (ovladatelné) zátopy měla být 0,89 ha,
projektovaná plocha zátopy při maximální (neovladatelné) hladině 0,91 ha,
projektovaná plocha staveniště měla být asi 1,77 ha včetně plochy 0,91 ha pro zatopenou plochu nádrže,
projektovaná délka hráze 104 m, výška hráze 8,76 m a šířka v koruně hráze 5,0 m,
projektovaný dočasný zábor pro staveniště: 4772 m2 na parc. č. 494/5 v k.ú. Velké Vrbno,
projektovaný trvalý zábor ZPF: 740+55+10580+115=11490 m2,

projektovaný trvalý zábor PUPFL: 2650+1000+173=3823 m2,
projektovaná plocha staveniště včetně stavby samotné: 740+55+1370+10580+600+115+135+279+2650+1000+173=17697 m2.
Skutečná plocha staveniště je o trochu více než 4,2 ha (viz růžově zobrazený obvod z dubna 2021 na Obrázku 1),

plocha skutečně již zasažená zemními pracemi byla již ke dni 27. 5. 2021 o rozloze 40 892 m2 dle geodetického měření ČIŽP.

V roce 2019 zprvu Česká inspekce životního prostředí nelegální stavbu tehdy bez jakéhokoli povolení zastavila ale protože nezjistila výskyt žádných jedinců zvláště chráněných druhů na vybagrovaných plochách, natož jejich ničení, víc toho neučinila. Zkonstatovala jen nepovolený zásah do významných krajinných prvků a věc vyřešila pokutou 100 000 Kč. Na podzim 2019 se najednou 19. 9. 2019 objevil posudek RNDr. Miloše Holzera který tvrdil, že zde Holzer prováděl průzkumy již od poloviny roku 2018 a v první polovině roku 2019 a že zde žádné zákonem chráněné druhy nejsou a vlastně ani nemohou být, plocha údolí a přihlehlých luk je prý přírodovědně nezajímavá a že téměř jakýkoli zásah spojený s výstavbou bude vlastně jen ku prospěchu přírodě. Dále aktivně dodal, že stavbu rozhodně doporučuje k realizaci. Na základě tohoto posudku již ČIŽP a později zejména Krajský úřad olomouckého kraje nepožadovali, aby bylo podmínkou pro další pokračování stavby bylo případné udělení výjimky v neprospěch konkrétních druhů dle § 56 zákona 114/1992 Sb. Pokud by výjimka nebyla vydána, stavba by nemohla být povolena. Posudek dr. Holzera byl odbytý a ani neodpovídal metodickým požadavkům Ministerstva životního prostředí. Povolit tuto stavbu vlastně stejně nešlo, protože stávající územní plán něco takového zde ani neumožňoval. A žádný z návrhů budoucího územního plánu to nejen že nepřipouštěl ale dokonce, zpracovatel SEA hodnocení Mgr. Jan Losík, PhD., zkonstatoval něco zcela jiného než RNDr. M. Holzer, konkrétně, že je plocha cenná a vyloučil zde možnost výstavby veškerých vodních ploch.

Návrh nového územního plánu ale dosud nebyl předložen veřejnosti k projednání, resp. to na počátku roku 2020 zastupitelstvo odmítlo a stejně tak se zachovalo v roce 2021. Postup se osvědčil. Mohlo se tak v roce 2020 a 2021 povolovat dle územního plánu z roku 2006, ve kterém se skutečnou ochranou přírody nikdo moc nezabýval. Na podzim 2022 byla po lokálních volbách stávající politická garnitutra odstavena.

V krátkosti shrnuto, stavba s přestávkami probíhala do konce srpna/září 2022. Povolení se stavebníkovi podařilo získat až v jiném režimu a to pod záminkou vzdouvání vody. Bylo protiprávně vydané ale zrušující rozhodnutí krajského úřadu ze dne 30. 4. 2021 nenabylo právní moci kvůi obstrukcím. Plocha postižená zemními pracemi a výsypkami je asi 2,5x větší než jak uvažoval projekt a co bylo předmětem nelegálního dodatečného povolení.

Z rozhodnutí Městského úřadu v Šumperku č.j. MUSP 64498/2020 ze dne 26. 10. 2020 citujeme: „Retenční prostor nádrže bude utěsněn jílovou vrstvou tl. 0,65 – 0,60 m, na které bude položena těsnící FPDM membránová folie. Retenční prostor bude vysvahován pro účinný odvod vody při vypouštění.“. Jak si RNDr. M. Holzer představuje zvyšování biodiverzity v hluboké nádrži vyložené „pogumovanou textilií“, nevíme. A proč by se vůbec měla nádrž budovat v místě, kde byly zákonem chráněné druhy, které mají speciální nároky na své prostředí? Vratičky i orchideje potřebují k výživě mycélium k tomu uzpůsobených hub. Ty jen tak jinde nevyrostou. Jasoňům dymnivkovým je vodní plocha v blízkosti jejich živných rostlin i míst k páření a přijímání nektaru zcela k ničemu a spíše na obtíž. Dospělci žijí asi 2, maximálně 3 týdny a není žádoucí aby létali kamsi do dálky od místa svého rodiště se napojit nektarem a vracet zpět. Samice se potřebují vrátit nazpět a na stejné místo s dymnivkami naklást vajíčka. Na léty prověřených a osluněných místech je nejvyšší šance na úspěšný, v tu dobu již mrtvými dospělci nekontrolovatelný, přirozený vývoj budoucího potomstva. Prostě buďto nakladou vajíčka na stejná, prověřená místa a nebo nejspíš vyhynou tak jako jinde.

Mimochodem, jíl na utěsnění nádrže měl být dle projektu přivážen od Vidnavy ale dle našich zjištění nebyl ačkoli to projekt firmy TERRA – POZEMKOVÉ ÚPRAVY uváděl.

Vybrané informace ze tři roky se vlekoucí časové řady

Dne 12. 6. 2020 provedl MěÚ v Šumperku místní šetření, zjistil že stavba již byla zahájena (byly provedeny hrubé terénní úpravy, shrnutí ornice, částečná úprava svahů, výměna stávajícího potrubí zatrubněného potoka).

Dne 19. 6. 2020 požádal stavebník o dodatečné povolení stavby.

Dne 30. 6. 2020 MěÚ v Šumperku zastavil řízení o vydání společného povolení k vodnímu dílu.

České inspekci životního prostředí trvalo v roce 2020 téměř 1,5 měsíce poslat na místo botanika, průzkum tak neproběhl ve vhodnou dobu

Dne 30. 6. 2020 MŽP postoupilo podnět Okrašlovacího spolku čelákovického ze dne 13. 6. 2020 k prošetření Ředitelství České inspekce životního prostředí přípisem č.j. MZP/2020/570/902, jako příslušně nadřízenému a zároveň orgánu ochrany přírody dle § 80 ZOPK.

Dne 17. 8. 2020 prováděla AOPK ČR, resp. SCHKOJ, první terénní průzkum na základě objednávky od ČIŽP OI Olomouc v místech přehrady a zamýšlené lanovky. Nebyly nalezeny žádné ZCHD, obecně bylo obtížné jedince prověřovaných druhů rostlin v tuto roční dobu vůbec nalézt. [Zdroj: č.j. SR/0558/OM/2020 – 2 ze dne 17. 9. 2020] Později jsme se dozvěděli, že tam AOPK ČR vyslala pracovníka na základě telefonické objednávky a tedy ještě dříve, než dorazila písemná žádost. Budiž.

Dne 24. 8. 2020 prováděla AOPK ČR, resp. SCHKOJ, druhý terénní průzkum na základě objednávky od ČIŽP OI Olomouc v místech přehrady a zamýšlené lanovky, tentokrát na základě GPS pozic z našich fotografií a s GPS pozicemi dalších nálezů v databázi NDOP. Nalezeno bylo 5 mikrolokalit vemeníků, z toho nejbližší ve vzdálenosti asi 1 m od plochy se skrytou ornicí. [Zdroj: č.j. SR/0558/OM/2020 – 2 ze dne 17. 9. 2020] Učiněné nálezy vemeníků dvoulistých nebyly důvodem k zastavení stavby. Později, v květnu 2021 byla oplocena již zdemolovaná plocha a k tomu ještě nezničené plochy horských trávníků s doloženým výskytem kriticky ohrožených vratiček heřmánkolistých, v souhrnu byly oploceny i parcely které ani nebyly ve výčtu parcel v dodatečném povolení stavby ze dne 26. 10. 2020. A pro nás nepřekvapivě, v červnu 2021 se ukázalo, že jsou stále nějaké vemeníky (orchideje) i uvnitř oplocené plochy a proto ČIŽP vydala předběžné opatření a omezila činnost stavebníka. Ale to předbíháme v čase.


Dne 26. 8. 2020 požádal (nový, jiný) stavebník o povolení k nakládání s povrchovými vodami spočívající v jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci.

Dle protokolu č.j. MUSP 99262/2020 byl soulad s územním plánem dovozen na, resp. po místním šetření 29. 9. 2020

Asi s odkazem na závazné stanovisko č. j. MUSP 45148/2019 dne 13. 5. 2019, později na náš podnět zrušené rozhodnutím Krajského úřadu olomouckého kraje č. j. KUOK 104580/2021 ze dne 19. 10. 2021.

Obrázek 5: Závěr z protokolu o místním šetření, při kterém si MěÚ Šumperk dovodil soulad staveby s územním plánem.

Jak získat povolení na rozpracovanou stavbu tak aby bylo možné pokračovat v pracích a plochu ještě rozšířit?

Dne 12. 10. 2020 bylo do spisu vloženo čestné prohlášení zmocněnce, cituji: „Prohlašuji, že bude stavba prováděna v souladu s projektovou dokumentací, která bude ověřena v řízení o dodatečném povolení stavby. Rozsah stavby dle této PD je v mezích stávající skrývky. K zásahu mimo tento rámec rozhodně NEDOJDE.„, konec citace.

Dodatečné povolení na černo zahájené stavby z roku 2018, popř. již 2018

Dne 26. 10. 2020 následně vydal MěÚ Šumperk, specializovaný vodoprávní úřad, rozhodnutí pod č.j. MUSP 64498/2020, sp.zn. 64498/2020 ŽPR/MAIN o povolení nakládání s vodami a dodatečné povolení stavby “MVN Velké Vrbno – etapa I. a II.” Stavba byla povolena v jiném režimu, než jak by bylo obvyklé. Skutečný rozsah ploch dotčených stavbou je asi 4,2 ha a stavba se rozkládá i na parcelách, které nebyly uvedeny v tomto rozhodnutí o dodatečném povolení stavby. Podkladní stanoviska se týkají různých ploch, od pěti do 11 parcel z evidence v katastru nemovitostí.

Zrušení rozhodnutí o dodatečném povolení stavby

Dne 30. 4. 2021 Krajský úřad olomouckého kraje vydal Rozhodnutí č. j. KUOK 46594/2021, kterým zrušil dodatečné stavební povolení stavby a nakládání s povrchovými vodami č.j. MUSP 64498/2020 a sp.zn. 64498/2020 ŽPR/MAIN ze dne 26. 10. 2020. Současně tentýž úřad vydal rozhodnutí č.j. 47431/2021, sp. zn. KUOK/33809/2021/OŽPZ/7443 kterým zrušil rozhodnutí č.j. MUSP 114464/2020 a sp. zn. 75848/2020 ŽP/MAIN ze dne 5. 11. 2020, kterým bylo zastaveno řízení ve věci odstranění stavby „MVN Velké Vrbno — Etapa I.“. Krajský úřad ale ani v jednom ze svých zrušujících rozhodnutí nevyloučil odkladný účinek případného odvolání, ačkoli tak učinit mohl a dokonce k tomu byly oprávněné důvody. Zrušující rozhodnutí č. j. KUOK 46594/2021 bylo napadeno odvoláním u Ministerstva zemědělství.

Ministerstvo zemědělství rozhodlo svým rozhodnutím pod č. j. MZE-39418/2021-15111 ze dne 23. 7. 2021 tak, že odvolání jako opožděné zamítlo. Odvolatel podal následně 3. 8. 2021 ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, žalobu na zrušení tohoto rozhodnutí, z důvodu, že včasnost jejího odvolání posoudilo MZe nesprávně, vycházelo-li z data, kdy bylo rozhodnutí KÚ doručeno jejímu zmocněnci, neboť tento zmocněnec ji byl oprávněn zastupovat jen v původním správním řízení (povolovacím), nikoli v řízení přezkumném.

Řízení je vedeno pod sp. zn. 60 A 52 / 2021. Na základě podané žaloby Ministerstvo zemědělství znovu rozhodlo – vydalo rozhodnutí pod č. j. MZE-49456/2021-151111 ze dne 20. 09. 2021, kterým změnilo výrokovou část rozhodnutí pod č. j. MZE-39418/2021-15111 ze dne 23. 07. 2021 tak, že odvolání zamítlo a napadené rozhodnutí krajského úřadu potvrdilo. Proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství, dle citace poučení účastníků uvedeného v rozhodnutí Ministerstva zemědělství, může účastník řízení podat do 15 dnů ode dne oznámení rozklad. To se také stalo. Rozkladová komise Ministerstva zemědělství se nad odvoláním vůči rozhodnutí č.j. MZE-49456/2021-15111 ze dne 20. 9. 2021 sešla přinejmenším někdy v lednu 2022.

Obrázek 6: Žaloba firmy Horský areál Paprsek, s.r.o. proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 23. 7. 2021, č.j. MZE-39418/2021-15111 a návrh žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě a návrh na vydání předběžného opatření. Vedeno Krajským soudem v Ostravě — pobočka Olomouc, pod sp. zn. 60 A 52 / 2021. Soud pod č. j. 60 A 52/2021-103 dne 26. 4. 2022 rozhodl a žalované rozdodnutí zrušil a věc vrátil MZE k novému projednání.

Nabytí právní moci zrušujícího Rozhodnutí č. j. KUOK 46594/2021 ze dne 30. 4. 2021 se tak opět zdrželo a věc řešil Nejvyšší správní soud pod sp. zn. 5 As 386/2021 v Brně. Ten dne 14. ledna 2022 rozhodl a věc vrátil zpět k novému projednání, viz Rozhodnutí č.j. 5 As 386/2021 – 26 a nebo pro přehled Detail dokumentu 5 As 386/2021- 26. Taktéž dostupné mezi rozhodnutími soudů.

Obrázek 7: Zdržovací řízení, kterým stavebník dosáhl oddálení zrušujícího rozhodnutí ze dne 30. 4. 2021. Mezitím ale i potom, pokračoval ve výstavbě.

Dne 7. 7. 2022 Ministerstvo zemědělství pod č.j. MZE-38758/2022-15111, sp. zn. MZE-39418/2021 znovu rozhodlo o zamítnutí odvolání společnosti Horský areál Paprsek, s.r.o. proti rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, čj. KUOK 46594/2021 ze dne 30.4.2021, kterým bylo ve zkráceném přezkumném řízení podle ustanovení § 98, ve spojení s ustanovením § 97 odst. 3 správního řádu zrušeno rozhodnutí Městského úřadu Šumperk, odboru životního prostředí, oddělení vodoprávní, č.j. MUSP 64498/2020. sp.zn. 64498/2020/ŽPR/MAIN ze dne 26.10.2020 a věc vrácena k novému projednání. Odvolání bylo zamítnuto a rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, čj. KUOK 46594/2021 ze dne 30.4.2021 se potvrzuje. Proti rozhodnutí se nelze odvolat. Rozhodnutí MZe nabylo právní moci 8. 7. 2022. Stavba by tedy již neměla probíhat dokud stavebník nezíská nové povolení včetně zrušených podkladních závazných stanovisek. Jenže, stavba vodní nádrže dál probíhala v červenci i v srpnu 2022 …. A už je dokončená, na místě je slyšet hluk z mobilních elektrocentrál …

Obrázek 8: Řízení sp. zn. 60 A 62/2022 vedené Krajským soudem v Ostravě, pobočka Olomouc, ve kterém se stavebník, po převedení stavby z exekutora JUDr. D. Miky. LL.M. na jím vlastněnou firmu Sportovní areál Paprsek, s.r.o. a po přejmenování firmy na Horský areál Paprsek, s.r.o., formálně dožaduje dodatečného odkladného účinku, aby stavba mohla býti dokončena, rozuměj, aby mohla býti přenesena do nového územního plánu na základě toho, že jakoby má stále platné územní rozhodnutí v právní moci. Stavba, byť po průtazích, konečně po více než roce pozbyla dodatečného stavebního povolení i územního rozhodnutí a hrozí, že nebude v souladu nejen se stávajícím územním plánem ale ani s územním plánem budoucím. Zpracovatel SEA hodnocení návrhu územního plánu výstavbu nádrže vyloučil již v letech 2014, 2018 a 2020.
Ostatně, na papíře vypadá důležitě, když přeci hrozí protržení nehotové hráze nové nádrže a je proto nezbytné stavbu dokončit a tudíž získat odkladný účinek aspoň dodatečně rozhodnutím soudu. Naštěstí, při volbách na podzim 2022 byla vyměněna téměř celá dosavadní lokální politická garnitura, coby projev občanského nesouhlasu. Třeba ten nový územní plán někdy bude předložen k projednání veřejnosti. Dle vyjádření nového starosty Koreše by mohl být (již čtvrtý) návrh nového územního plánupředložen na konci roku 2024.

Dne 5. 8. 2021 podal Horský areál Paprsek s.r.o. správní žalobu. Soudní řízení správní je vedeno před Krajským soudem v Ostravě, pobočka Olomouc pod sp. zn. 60 A 62/2022.

Obrázek 9: Žaloba ve věci povolení k nakládání s povrchovými vodami a dodatečného povolení pro stavbu vodního díla MVN Velké Vrbno. Soudní řízení správní bylo vedeno před Krajským soudem v Ostravě, pobočka Olomouc pod sp. zn. 60 A 77/2022. Usnesením č. j. 60 A 77/2021-29 ze dne 9. 5. 2022 soud žalobu zamítl.

Dne xx. xx. 2021 podal Horský areál Paprsek s.r.o. druhou správní žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 9. 2021, č. j. MZE-49456/2021-15111, ve věci povolení k nakládání s povrchovými vodami a dodatečného povolení pro stavbu vodního díla. Soudní řízení správní bylo vedeno před Krajským soudem v Ostravě, pobočka Olomouc pod sp. zn. 60 A 77/2022. Usnesením č. j. 60 A 77/2021-29 ze dne 9. 5. 2022 soud žalobu zamítl (s první žalobou se vypořádal v rámci sp. zn. 60 A 52 / 2021 v rámci č. j. 60 A 52/2021-103 dne 26. 4. 2022, kdy rozhodnutí MZE zrušil a věc vrátil k novému projednání MZE).

Podkladní závazné stanovisko odboru územního plánování bylo též zrušeno

Nezávisle na výše uvedených peripetiích dne 19. 10. 2021 Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor strategického rozvoje kraje zrušil závazné stanovisko Městského úřadu Šumperk, Odboru strategického rozvoje, územního plánování a investic (dále jen „OÚP“), vydané podle § 96b stavebního zákona pod č. j. MUSP 45148/2019 dne 13. 5. 2019 k záměru „MVN Velké Vrbno“ na pozemcích p. č. 528/3, 502/2, 503/3, 1102, 528/2, 505, 503/1, 507/2, 507/3 a 507/1 k. ú. Velké Vrbno, svým rozhodnutím č. j. KUOK 104580/2021 ze dne 19. 10. 2021.
Odbor SR KÚOK na základě uvedeného odůvodnění shledal přezkoumávané závazné stanovisko nezákonným, a proto postupoval dle § 149 odst. 8 správního řádu a závazné stanovisko zrušil rozhodnutím ve smyslu § 154 SŘ správního řádu za přiměřeného použití § 97 odst. 3 správního řádu. Správní řád dále v ustanovení § 98 umožňuje, aby v případě, že porušení právního předpisu je zjevné ze spisového materiálu, jsou splněny ostatní podmínky pro přezkumné řízení a není zapotřebí vysvětlení účastníků (zde dotčených osob), nadřízený orgán provedl tzv. zkrácené přezkumné řízení, ve kterém se neprovádí dokazování; prvním úkonem nadřízeného orgánu při zkráceném přezkumném řízení je vydání rozhodnutí podle § 97 odst. 3 správního řádu. Toto rozhodnutí nabývá právní moci oznámením. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

Co bylo ve Velkém Vrbně tak cenného?

Ve Velkém Vrbně byl dlouhodobě znám výskyt následujících ZCHD živočichů a rostlin.

Zvláště chráněné druhy (ZCHD) živočichů a rostlin dle zákona č. 114/1992 Sb.:

  • silně ohrožené: vstavač mužský, pačmelák cizopasný, ještěrka živorodá, slepýš křehký, křepelka polní, chřástal polní, kos horský, linduška horská, drozd cvrčala, skřivan lesní, sýc rousný, krahujec obecný, včelojed lesní
  • ohrožené: vratička měsíční, vemeník dvoulistý, pětiprstka žežulník, oměj pestrý, kýchavice bílá Lobelova, střevlík hrbolatý, zlatohlávek tmavý, majka fialová, majka svraštělá, svižník polní, čmelák luční, čmelák rokytový, čmelák skalní, čmelák zemní, čmelák hájový, čmelák zahradní, čmelák rolní, čmelák sorojský, čmelák lesní, otakárek fenyklový, batolec duhový, bělopásek topolový, ropucha obecná, užovka obojková, vranka pruhoploutvá, ťuhýk obecný, bramborníček hnědý, krkavec velký, hýl rudý, ořešník kropenatý, jestřáb lesní

Druhy na Červeném seznamu ČR:

  • hruštička menší, vrbovka bahenní, kodulka horská, okáč černohnědý, okáč ječmínkový, pískorypka chrastavcová, ohniváček modrolemý, ohniváček modrolesklý, ohniváček celíkový, perleťovec dvanáctitečný, modrásek ušlechtilý, modrásek lesní, přástevník jitrocelový, hnědásek jitrocelový, linduška luční, žluna šedá

Evropsky významné/chráněné druhy:

Územní ochrana v nedohlednu

Dne 21. 3. 2021 AOPK ČR navrhla vyhlášení MZCHÚ v této oblasti (č. j. 4994/SOPK/21), na základě našich nálezů učiněných systematickou a letitou prací v rámci oficiálních projektů ČSOP na mapování výskytu ZCHD. Současně AOPK ČR pod č. j. 4993/SOPK/21 postoupila na Ředitelství ČIŽP zjištění nepovoleného plošného ničení těchto i jiných velice cenných biotopů včetně přímé likvidace kriticky ohrožených jedinců více druhů živočichů a rostlin ve správním obvodu Starého Města – pod Králickým Sněžníkem. Mimo jiné se jedná právě o zásahy ve Velkém Vrbně. Ze sdělení AOPK ČR ze dne 19. 3. 2021 též vyplývá, že AOPK informovala KÚOK a stavební úřady (MěÚ Hanušovice, MěÚ Jeseník, MěÚ Šumperk), viz č. j. 18144/SOPK/20. K tomu dodáváme, že již 9. 11. 2018 jsme podali návrh na vyhlášení konkrétních MZCHÚ na adresu KÚOK a MěÚ Šumperk, ale úřady na to nereagovaly. Dodáváme, že byly tyto dva úřady informovány již dne 21. 8. 2019 (!) o výskytu v roce 2019 nově zjištěných ZCHD v oblasti a jejich výskyt byl námi zároveň zhodnocen ve vztahu k návrhu nového územního plánu Starého Města. Tyto připomínky dosud nebyly zapracovány v rámci SEA hodnocení návrhu územního plánu. O výskytu ZCHD a cenných lokalit v těchto místech byly všechny uváděné úřady dobře informovány. Přesto však orgány ochrany přírody nekonají tak, aby byla zajištěna územní ochrana tohoto cenného území, resp. aby alespoň v rámci druhové ochrany bylo včas zabráněno škodlivým zásahům do biotopů ZCHD.

V ploše kde byla narychlo zahájena výstavba přehrady mělo být, dle našeho návrhu z roku 2018, maloplošné chráněné území. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v únoru 2021 podpořila náš návrh na vyhlášení vícero maloplošných zvláště chráněných území ve správním obvodu města Staré Město. Od té doby však MěÚ v Šumperku ani Krajský úřad olomouckého kraje v tomto ohledu nic neučinily a nejen tato ničivá stavba ale i další pokračovaly nebo byly nově povolovány.

Zvláště chráněné druhy byly a jsou i nyní v ploše staveniště, které bylo v reálu vyznačeno v terénu až výstavbou oplocení v květnu 2021 poté, co 29. 4. 2021 zde v reportáži Deníku N redaktor Jan Moláček zveřejnil reportáž s fotografiemi z místa. Oplocena byla i místa, která nebyla uvedena v neoprávněně vydaném dodatečném povolení. Staveniště se tedy na jaře 2021 rozšířilo ještě více a došlo k likvidaci dalších jedinců kriticky chráněných druhů živočichů a rostlin a jejich biotopů.

Až v červnu 2021 ČIŽP akceptovala, že se skutečně na staveništi stále vyskytují námi již dříve uváděné zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin, konkrétně akceptovala výskyt vemeníků dvoulistých.

Následně jsme v srpnu 2021 opětovně doložili výskyt omějů pestrých co dosud nebyly zničeny (rostliny byly vidět již od jara a na fotkách z místa jsme je měli již v červnu 2020) a navrhli rozšířit předmět řízení, což se následně stalo. Oba druhy ale přehlídla ČIŽP i jí přizvaní odborníci, roce 2019, 2020 a dokonce ještě v červnu 2021 oměje neuváděli.

Opakovaně jsme se dožadovali záchrany cenných biotopů ale ani Ministerstvo životního prostředí nemá možnosti jak k řešení situace přimět ČIŽP natož Krajský úřad Olomouckého kraje. A už vůbec nemá možnost napravit chybné rozhodnutí stavebního úřadu, resp. specializovaného vodoprávního úřadu, který podléhá Ministerstvu zemědělství.

Ministerstvo životního prostředí postoupilo náš podnět z 27. 4. 2021 jiným úřadům se zpožděním asi 1,5 měsíce (formálně vyřízeno 25. 5. 2021, datová zpráva však byla ministerstvem odeslána až 11.6.2021 v 09:30:28) až v době, kdy již byly zničeny kriticky ohrožené vratičky heřmánkolisté v ploše stavby, které jsme požadovali zachránit a zaevidovat. Klíčový důkazní materiál tak zmizel pod haldami vysypané horniny.

Dne 29. 10. 2021 a 25.11.2021 jsme podali návrh konkrétních opatřeních ve věci nápravy stavu poškozené přírody, ale ČIŽP náš návrh pod č.j. ČIŽP/48/2021/6436 ze dne 6. 12. 2021 zamítla. Dne 19. 4. 2023 rozhodlo Ministerstvo životního prostředí pod č.j. MZP/2023/570/137 o odvolání Okrašlovacího spolku čelákovického ze dne 22. 12. 2021 vůči rozhodnutí České inspekce životního prostředí, OI Olomouc, č.j. ČIŽP/48/2021/6436 ze dne 6. 12. 2021, a předmětné rozhodnutí zrušilo ve smyslu § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu. Ministerstvo se proto už dopodrobna nezabývalo všemi odvolacími námitkami OSČ a návrhy učiněnými v celém průběhu řízení. S uvedeným byla a je nicméně povinna se v dalším průběhu projednání meritorní věci vypořádat ČIŽP. Po 1,5 roce se tak znovu začne znovu zabývat ČIŽP tím, jak jsme navrhovali věc řešit tak, aby opatření byla účinná (t.j. před líhnutím tehdy následující generace jasoňů dymnivkových). ČIŽP sice objednala posudek od AOPK ČR ale byla možnost řešit věc neprodleně na podzim 2021. Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů (dále jen “ZoEkÚ”) totiž umožňuje postupné nápravy na více úrovních dle očekávatelného postupného procesu šetření, postupného zjišťování škod a proto umožňuje na více stupních nápravná opatření od provizorních až po trvalá.

Takto vypadá kriticky ohrožená a zákonem chráněná kapradina vratička heřmánkolistá, která rychle mizí kvůli rozšiřující se zástavbě a špatné péči o podhorské louky. Ve Velkém Vrbně byla zničena populace asi 26 dospělých a plodících jedinců spolu s desítkami tisíc vývojových stádií různého stáří a nashromážděná půdní banka spor za asi 10 let. Podzemní vývoj rostliny ze spor trvá 5 až 10 let a v následujcích asi 4 letech lze zelenou rostlinu pozorovat nad zemí.
Obrázek 10: Kriticky ohrožená a zákonem chráněná kapradina vratička heřmánkolistá, která rychle mizí kvůli rozšiřující se zástavbě a špatné péči o podhorské louky. Ve Velkém Vrbně byla zničena populace asi 26 dospělých a plodících jedinců spolu s desítkami tisíc vývojových stádií různého stáří a nashromážděná půdní banka spor za asi 10 let. Podzemní vývoj rostliny ze spor trvá 5 až 10 let a v následujcích asi 4 letech lze zelenou rostlinu pozorovat nad zemí.

Obrázek 11: Celkový pohled na probíhající výstavbu nádrže ve Velkém Vrbně v listopadu 2020. Plochy zásahů skrývky do travních porostů s vemeníky dvoulistými a plochy skrývky po vykáceném listnatém a jinde smrkovém lese jsou patrné v pravé části snímku. Plocha s vemeníky dvoulistými ze dne 7. 6. 2020 je mimo snímek kdesi vpravo. Kdesi vzadu byly plochy, kde žili jasoni dymnivkoví (druh kriticky ohrožený).

Obrázek 12: Výstavba nelegální nádrže na zasněžování ve Velkém Vrbně pod horskou chatou Paprsek. Při svých orientačních průzkumech RNDr. Miloš Holzer (autorizovaná osoba od MŽP) nenalezl prý ani jeden zvláště chráněný druh živočicha nebo rostliny, které se zde však prokazatelně vyskytovaly a i nadále vyskytují. Ačkoli věc šetří ČIŽP Olomouc již od roku 2019, stavba pokračuje dál protože díky Holzerově posudku úředníci akceptovali teorii, že zde nic chráněného není. V pozadí byly v roce 2019 ještě nedotčené louky s výskytem vratičky heřmánkolisté, vemeníků dvoulistých, prstnatců májových a betonové trubky které byly odhaleny již v roce 2018 a patrně do zimy vyměněny za plastové. Stavebník i jeho zástupce uváděli, že prý byly poškozené a bylo je třeba vyměnit. Na snímku je vlastně i zničený biotop dymnivek bobovitých v nivě potoka, donedávna ještě s řadami javorů a bříz, který byl osídlen kriticky ohroženým jasoněm dymnivkovým a který byl mininimálně zčásti zničen v roce 2019 a v roce 2020. V roce 2020 stavba pokročila, rozšířila se a dochází k výstavbě nové sjezdovky. EIA řízení dle zákona 100/2001 Sb., neprobíhalo.

Fotogalerie

Pokládka kabelů a hadic ve Velkém Vrbnu v lyžařském areálu Paprsek (stav 7. 11. 2020)

Fotografie z průběhu výstavby nádrže ve Velkém Vrbně z 7. 11. 2020

Fotografie z průběhu výstavby nádrže ve Velkém Vrbně z 9. 5. 2021

Fotografie z průběhu výstavby nádrže ve Velkém Vrbně z 9. 10. 2021

Fotografie z průběhu výstavby nádrže ve Velkém Vrbně z 30. 8. 2022

Fotografie stavby Malé vodní nádrže Velké Vrbno z 4. 1. 2023

Fotografie stavby Malé vodní nádrže Velké Vrbno z 24. 1. 2023

Přehrada na zasněžování pod Paprskem v médiích

29. 4. 2021: DeníkN: V článku „Vlivný exekutor začal v horách načerno bagrovat přehradu. Zaplatil sto tisíc a staví dál“ je reportáž ve které redaktor Jan Moláček shrnuje problémy investora zasněžovacích nádrží.

10. 5. 2021: Česká Televize (Události v regionech): Přehrada načerno je reportáž ČT z 5. 5. 2021 ukazující poškození místní krajiny činností investora zasněžovacích nádrží a lyžařské infrastruktury. Stejná reportáž „Přehrada načerno“ z 5. 5. 2021 na Facebooku.

Česká Televize: „Přehrada načerno„, reportáž natočená 5. 5. 2021 o výstavbě původně zcela nelegální nádrže na zasněžování ve Velkém Vrbně. Krajský úřad ale nevyloučil odkladný účinek případného odovolání a světe div se, stavebník se odvolal. Rozhodnutí tudíž nenabylo právní moci až do 7. 7. 2022.

11. 5. 2021: DeníkN: Olomoucký kraj dle článku „Olomoucký kraj zrušil povolení, kterým exekutor Mika zlegalizoval černou stavbu zasněžovací přehrady“ zrušil nelegální dodatečné povolení a nařídil nové projednání věci. Rozhodnutí ale ještě nenabylo právní moci kvůli odvolání … [Trvalo to až do 7. 7. 2022.]

21. 5. 2021: DeníkN: „Exekutor Mika čelí nové překážce, jeho přehrada musí mít posudek EIA„. Jenže když si o něj nepožádá, tak ho po něm krajský úřad vymáhat nebude. Posudek tak nejspíš nikdy nevznikne. K čemu by byl, když bylo uděleno dodatečné povolení a jeho zrušení dosud nenabylo právní moci, že?

30. 5. 2021: DeníkN: Reportáž „Exekutorova přehrada obci nevadila, i když v územním plánu byla jen malá jezírka. Velikost neřešíme, říká starosta“ (Jiří Kamp), ve které redaktor Jan Moláček shrnuje problémy investora zasněžovacích nádrží.

1. 6. 2021: Týden na severu přinesl tiskovou zprávu Zelených, kde shrnují kauzu z Deníku N. Zmiňují také posudek autorizované osoby RNDr. Miloše Holzera, jehož posudek jsme kriticky posoudili již 7. 2. 2021 a zaslali MŽP. Mimochodem, je podepsán i pod několika dalšími posudky stavebních záměrů ve Velkém Vrbně, mají stejně mizernou kvalitu a i obsahově se značně překrývají.

3. 6. 2021: Česká televize (Události v regionech) přináší další Policie šetří černou stavbu přehrady o ničení přírody při pokračující nelegální výstavbě zasněžovací nádrže. Na naši podporu tam vystupuje také člen České botanické společnosti. Stejná reportáž „Policie šetří stavbu přehrady pod Paprskem“ z 3. 6. 2021 na Facebooku.

Česká Televize: „Policie šetří černou stavu přehrady„, reportáž z 3. 6. 2021 o výstavbě původně zcela nelegální nádrže na zasněžování ve Velkém Vrbně. Povolení získala protiprávně po asi 1,5 roce a stejně dlouho potom trvalo, aby zrušení tohoto povolení nabylo právní moci.

6. 6. 2021: Zelení: Nelegální přehrada pod Paprskem – prosadí si exekutor svou? a zde jsou komentáře k článku na Facebooku.

15. 6. 2021: iDNES: Článek „Exekutor staví přehradu načerno. Úřady mu daly minimální pokutu i povolení“ o nevysvětlitelném zdržování a pochybení státních orgánů, které vedly a dále vedou k poškozování přírody pod Králickým Sněžníkem.

15. 6. 2021: Rádio Impuls: „Exekutor staví přehradu načerno. Úřady mu daly minimální pokutu i povolení„.

15. 6. 2021: Redakce Náš Region zvěřejňuje článek „Exekutor s vazbou na ANO a Faltýnka staví načerno přehradu. Řeší to kriminálka„.

25. 6. 2021: Podle redakce Ekolistu se na na 4. místě v čtenářské soutěži o Ropáka roku 2020 umístil JUDr. Dalimil Mika, LL.M., soudní exekutor a vlastník společnosti Horský areál Paprsek, s.r.o. – Olomoucký kraj. Nominace byla za …provádění výstavby velké vodní nádrže v údolní nivě potoka a v okraji lesa na ploše téměř dvou hektarů pro zasněžování sjezdovek v lyžařském areálu Paprsek u Starého Města pod Sněžníkem od roku 2019, ačkoliv se dodatečně zjistilo, že přehrada je v rozporu s územním plánem, chybělo hodnocení vlivů na životní prostředí, nebyla povolena výjimka ze zákona ke škodlivému zásahu do biotopů řady zvláště chráněných druhů organismů, např. motýla jasoně dymnivkového či rostlin vratičky heřmánkolisté nebo prstnatce májového, a chybělo i stavební povolení, čímž došlo ke značným škodám na přírodě a krajině; Česká inspekce životního prostředí na začátku roku 2021 udělila pokutu sto tisíc korun, ale podle Ministerstva životního prostředí měla spíše podat trestní oznámení a nařídit navrácení zničeného území do původního stavu, a Krajský úřad Olomouckého kraje v dubnu 2021 zrušil dodatečné stavební povolení, které v říjnu 2020 vydal Městský úřad Šumperk, ale výstavba dále pokračuje, neboť probíhá odvolací řízení.

29. 6. 2021: Bruntálský deník vydal článek redaktora Františka Kuby „Univerzální mantra zadržování vody„.

19. 8. 2021: Hanácké novinky shrnují pár zajímavých faktů kolem možné korupce.

31. 10. 2021: Česká televize (Nedej se plus!) odvysílala reportáž pod názvem Přehrada – exekuce přírody o této nelegální stavbě, která pokračuje od roku 2019 bez zhodnocení v procesu EIA. Tisková mluvčí MěÚ v Šumperku se k činnosti úřadu odmítla vyjádřit.

Česká Televize – Nedej se plus! – Přehrada – exekuce přírody: Reportáž o neoprávněné dodatečné legalizaci výstavby černé stavby vodní nádrže na zasněžování sjezdovky ve Velkém Vrbně soudního exekutora JUDr. Dalimila Miky, LL.M.

13. 12. 2021: Zelení: Radek Ocelák: Jsme civilizace, která přetváří hory na lunapark a zde jsou komentáře k článku na Facebooku

1. 2. 2022: DeníkN: Exekutor stavěl načerno zasněžovací nádrž. Dodatečné povolení mu vydala úřednice, jejíž manžel pro skicentrum projektoval

3. 5. 2022: Česká televize (Události v regionech) přináší další svědectví o ničení přírody při pokračující nelegální stavbě zasněžovací nádrže.

Česká Televize: „Stavba nádrže Velké Vrbno„, reportáž z 3. 5. 2022 o stále pokračující výstavbě původně zcela nelegální nádrže na zasněžování ve Velkém Vrbně, kterou dosud nikdo nezastavil a při jejíž výstavbě stále dochází k ničení zákonem chráněných druhů živočichů a rostlin.

10. 5. 2022: Česká televize (Události v regionech) přináší reportáž o pozastavení stavby stavby nádrže ve Velkém Vrbně. Reálně ale například 12. 5. 2022 tam byl mix s betonem, pumpa na beton, v jámě lámala sbíječka skálu a náklaďáky dál vyvážely horninu na neustále se zvyšující výsypky, pod kterými jsou zasypány vratičky heřmánkolisté.

Česká Televize: „ČIŽP nařídila zastavit stavbu„. Bohužel se prakticky nic nezměnilo a znečištěná voda dál teče do potoka až do Hanušovic. A dále se navyšují výsypky nad popukací vratiček heřmákolistých a proběhly zemní práce v místech, kde bývaly dymnivky bobovité a orchideje. Hluk a prach nikoho zjevně nezajímá, natož nějakou Českou inspekci životního prostředí.

27. 11. 2022: Česká televize (Nedej se!) odvysílala další reportáž o této vodní nádrži ve Velkém Vrbně pod názvem Přehrada načerno. Nádrž nemá nic společného s ochranou přírody, nejen proto že kvůli ní byla zničena stanoviště kriticky ohrožených druhů živočichů a rostlin ale také, že v nádrži vyložené pogumovanou fólií nic žít nebude.

Česká Televize – Nedej se plus! – Přehrada načerno. Reportáž odvysílaná 27. 11. 2022 rekapituluje stávající stav. Po více než roce nabylo 7. července 2022 právní moci zrušující rozhodnutí krajského úřadu ze dne 30. dubna 2021 a protiprávně vydané stavební povolení (na část stavby, která vůbec měla dodatečné povolení) ze dne 26. 10. 2020 pozbylo platnosti. Mezitím ale stavebník stavbu téměř dokončil. A co nestihl do 7. 7. 2022, zrealizoval během zbytku léta navzdory tomu, že už vůbec žádné stavební povolení neměl (ani to dodatečné na část stavby).

Buďte s námi a podpořte nás prosíme v naší činnosti finančním darem na transparentním účtu č. 2600546049/2010. Peníze použijeme na zaplacení právních služeb pro cizelování textů, kterými se vyjadřujeme v rámci správních řízení ve prospěch zájmů ochrany přírody, jako je tento.

Active citizens fund logo se sloganem ACF_slogan_1.png