Soudní exekutor JUDr. Dalimil Mika zahájil v roce 2019 bez povolení výstavbu vodní nádrže na zasněžování lyžařského areálu Paprsek s projektovanou plochou zátopy 0,89 ha. Bylo známo, že je zde populace slezského poddruhu jasoně dymnivkového (druh kriticky ohrožený a chráněný dle Evropských zákonů) a že tu nejspíš stále budou vratičky heřmánkolisté (druh kriticky ohrožený). Bylo a je zde dosud více zákonem chráněných druhů. Projekt byl a je nepovolitelný, protože je v rozporu s územním plánem z roku 2006.

V květnu 2021 byla po 2 letech oplocena plocha „staveniště“ čítající 7,2 ha (žlutý obrys). Plochy zasažené zemními pracemi zabíraly k 25. 4. 2021 4,2 ha (růžový obrys). Plochy zasažené pokládkou elektrické kabeláže, rozvodů vody na zasněžování zabíraly 2,5 ha (oranžově). Samotná přehrada má mít plochu zátopy 0,89 ha. Rok starý letecký snímek s místem výstavby vodní nádrže ve Velkém Vrbně je na webu ČÚZK ze dne 31. 7. 2020. Na mapy.cz, seznam.cz a maps.google.com jsou letecké snímky velmi staré. Přitom seznam.cz má aktualní letecké snímky pro oblast Dolní Moravy. Aktuálně k říjnu 2021 je zničeno asi 5 ha stavbou nádrže (nepočítaje do toho plochy zničené již zmíněnou pokládkou kabelů a potrubí).
Dosud platný územní plán města Staré Město z roku 2006, po změně číslo 1 ze dne 7. 2. 2012. Další změny nebyly chváleny. V údolí tento plán připouští pouze dvě malé tůně o velikostech asi 3 tis. m2. Nové návrhy územního plánu z roku 2014, 2018 a 2020 už postupně nepřipouštěly vůbec žádnou vodní plochu v přírodovědně cenném údolí s jasoni dymnivkovými, vratičkami heřmánkolistými a orchidejemi vemeníky dvoulistými a prstnatci májovými.

V roce 2019 zprvu Česká inspekce životního prostředí nelegální stavbu tehdy bez jakéhokoli povolení zastavila ale protože nezjistila výskyt žádných jedinců zvláště chráněných druhů na vybagrovaných plochách, natož jejich ničení. Zkonstatovala jen nepovolený zásah do významných krajinných prvků a věc vyřešila pokutou 100 000 Kč. Na podzim 2019 se najednou objevil posudek RNDr. Miloše Holzera který tvrdí, že zde Holzer prováděl průzkumy již od poloviny roku 2018 a v první polovině roku 2019 a že zde žádné zákonem chráněné druhy nejsou a vlastně ani nemohou být, plocha údolí a přihlehlých luk je prý přírodovědně nezajímavá a že téměř jakýkoli zásah spojený s výstavbou bude vlastně jen ku prospěchu přírodě. Dále aktivně dodal, že stavbu rozhodně doporučuje k realizaci. Na základě tohoto posudku již ČIŽP a později zejména Krajský úřad olomouckého kraje nepožadovali, aby bylo podmínkou pro další pokračování stavby bylo případné udělení výjimky v neprospěch konkrétních druhů dle § 56 zákona 114/1992 Sb. Pokud by výjimka nebyla vydána, stavba by nemohla být povolena. Posudek dr. Holzera byl odbytý a ani neodpovídal metodickým požadavkům Ministerstva životního prostředí. Povolit tuto stavbu vlastně stejně nešlo, protože stávající územní plán něco takového zde ani neumožňuje. A žádný z návrhů budoucího územního plánu to nejen že nepřipoštěl, ale dokonce zpracovatel SEA hodnocení Mgr. Jan Losík, PhD. zkonstatoval něco zcela jiného než RNDr. M. Holzer, konkrétně, že je plocha cenná a vyloučil zde možnost výstavby veškerých vodních ploch. Návrh nového územního plánu ale dosud nebyl předložen veřejnosti k projednání, resp. to na počátku roku 2020 zastupitelstvo odmítlo a stejně tak se zachovalo v roce 2021. Postup se osvědčil. Mohlo se tak v roce 2020 a 2021 povolovat dle územního plánu z roku 2006, ve kterém se skutečnou ochranou přírody nikdo moc nezabýval.

V krátkosti, stavba s přestávkami probíhá dosud. Povolení se stavebníkovi podařilo získat až v jiném režimu a to pod záminkou vzdouvání vody. Bylo protiprávně vydané ale zrušující rozhodnutí nenabylo právní moci. Proto stavba pokračuje dál. Plocha postižená zemními pracemi a výsypkami je asi 2x větší než jak uvažoval projekt a co bylo předmětem dodatečného povolení.

Z rozhodnutí Městského úřadu v Šumperku č.j. MUSP 64498/2020 ze dne 26. 10. 2020 citujeme: „Retenční prostor nádrže bude utěsněn jílovou vrstvou tl. 0,65 – 0,60 m, na které bude položena těsnící FPDM membránová folie. Retenční prostor bude vysvahován pro účinný odvod vody při vypouštění.“. Jak si RNDr. M. Holzer představuje zvyšování biodiverzity v hluboké nádrži, nevíme. Navíc v místě, kde byly zákonem chráněné druhy které mají speciální nároky na své prostředí — potřebují k výživě mycélium k tomu uzpůsobených hub.

Vybrané informace ze tři roky se vlekoucí časové řady

Dne 12. 6. 2020 provedl MěÚ v Šumperku místní šetření, zjistil že stavba již byla zahájena (byly provedeny hrubé terénní úpravy, shrnutí ornice, částečná úprava svahů, výměna stávajícího potrubí zatrubněného potoka).

Dne 19. 6. 2020 požádal stavebník o dodatečné povolení stavby.

Dne 30. 6. 2020 MěÚ v Šumperku zastavil řízení o vydání společného povolení k vodnímu dílu.

České inspekci životního prostředí trvalo v roce 2020 téměř 1,5 měsíce poslat na místo botanika, průzkum tak neproběhl ve vhodnou dobu

Dne 30. 6. 2020 MŽP postoupilo podnět Okrašlovacího spolku čelákovického ze dne 13. 6. 2020 k prošetření Ředitelství České inspekce životního prostředí přípisem č.j. MZP/2020/570/902, jako příslušně nadřízenému a zároveň orgánu ochrany přírody dle § 80 ZOPK.

Dne 17. 8. 2020 prováděla AOPK ČR, resp. SCHKOJ, první terénní průzkum na základě objednávky od ČIŽP OI Olomouc v místech přehrady a zamýšlené lanovky. Nebyly nalezeny žádné ZCHD, obecně bylo obtížné jedince prověřovaných druhů rostlin v tuto roční dobu vůbec nalézt. [Zdroj: č.j. SR/0558/OM/2020 – 2 ze dne 17. 9. 2020] Později jsme se dozvěděli, že tam AOPK ČR vyslala pracovníka na základě telefonické objednávky a tedy ještě dříve, než dorazila písemná žádost. Budiž.

Dne 24. 8. 2020 prováděla AOPK ČR, resp. SCHKOJ, druhý terénní průzkum na základě objednávky od ČIŽP OI Olomouc v místech přehrady a zamýšlené lanovky, tentokrát na základě GPS pozic z našich fotografií a s GPS pozicemi dalších nálezů v databázi NDOP. Nalezeno bylo 5 mikrolokalit vemeníků, z toho nejbližší ve vzdálenosti asi 1 m od plochy se skrytou ornicí. [Zdroj: č.j. SR/0558/OM/2020 – 2 ze dne 17. 9. 2020] Učiněné nálezy vemeníků dvoulistých nebyly důvodem k zastavení stavby. Později, v květnu 2021 byla oplocena již zdemolovaná plocha a k tomu ještě nezničené plochy horských trávníků s doloženým výskytem kriticky ohrožených vratiček heřmánkolistých, v souhrnu byly oploceny i parcely které ani nebyly ve výčtu parcel v dodatečném povolení stavby ze dne 26. 10. 2020. A pro nás nepřekvapivěm, v červnu 2021 se ukázalo, že jsou vemeníky i uvnitř oplocené plochy a proto ČIŽP vydala předběžné opatření a omezila činnost stavebníka. Ale to předbíháme v čase.


Dne 26. 8. 2020 požádal (nový, jiný) stavebník o povolení k nakládání s povrchovými vodami spočívající v jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci.


Dne 26. 10. 2020 vydal specializovaný vodoprávní úřad rozhodnutí o povolení nakládání s vodami a dodatečné povolení stavby “MVN Velké Vrbno – etapa I. a II.” Stavba byla povolena v jiném režimu, než jak by bylo obvyklé. Skutečný rozsah ploch dotčených stavbou je asi 4 až 5 ha a stavba se rozkládá i na parcelách, které nebyly uvedeny v tomto rozhodnutí.

Zrušení rozhodnutí o dodatečném povolení stavby

Dne 30. 4. 2021 Krajský úřad olomouckého kraje vydal Rozhodnutí č. j. KUOK 46594/2021, kterým zrušil dodatečné stavební povolení stavby č.j. MUSP 64498/2020 a sp.zn. 64498/2020 ŽPR/MAIN ze dne 26. 10. 2020. Nevyloučil však odkladný účinek případného odvolání, ačkoli tak učinit mohl a dokonce k tomu byly oprávněné důvody. Toto zrušující rozhodnutí však bylo napadeno odvoláním u Ministerstva zemědělství. Tím pádem rozhodnutí dosud nenabylo právní moci a stavba i nadále pokračuje.

Ministerstvo zemědělství rozhodlo svým rozhodnutím pod č. j.: MZE-39418/2021-15111 ze dne 23. 07. 2021 tak, že odvolání jako opožděné zamítlo. Odvolatel podal následně ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, žalobu na zrušení tohoto rozhodnutí. Na základě podané žaloby Ministerstvo zemědělství znovu rozhodlo – vydalo rozhodnutí pod č. j.: MZE-49456/2021-151111 ze dne 20. 09. 2021, kterým změnilo výrokovou část rozhodnutí pod č. j. MZE-39418/2021-15111 ze dne 23. 07. 2021 tak, že odvolání zamítlo a napadené rozhodnutí krajského úřadu potvrdilo. Proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství, dle citace poučení účastníků uvedeného v rozhodnutí Ministerstva zemědělství, může účastník řízení podat do 15 dnů ode dne oznámení rozklad; …

Podkladní závazné stanovisko odboru územního plánování bylo též zrušeno

Dne 19. 10. 2021 Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor strategického rozvoje kraje zrušil závazné stanovisko Městského úřadu Šumperk, Odboru strategického rozvoje, územního plánování a investic (dále jen „OÚP“), vydané podle § 96b stavebního zákona pod č. j. MUSP 45148/2019 dne 13. 5. 2019 k záměru „MVN Velké Vrbno“ na pozemcích p. č. 528/3, 502/2, 503/3, 1102, 528/2, 505, 503/1, 507/2, 507/3 a 507/1 k. ú. Velké Vrbno, svým rozhodnutím č. j. KUOK 104580/2021 ze dne 19. 10. 2021.
Odbor SR KÚOK na základě uvedeného odůvodnění shledal přezkoumávané závazné stanovisko nezákonným, a proto postupoval dle § 149 odst. 8 správního řádu a závazné stanovisko zrušil rozhodnutím ve smyslu § 154 SŘ správního řádu za přiměřeného použití § 97 odst. 3 správního řádu. Správní řád dále v ustanovení § 98 umožňuje, aby v případě, že porušení právního předpisu je zjevné ze spisového materiálu, jsou splněny ostatní podmínky pro přezkumné řízení a není zapotřebí vysvětlení účastníků (zde dotčených osob), nadřízený orgán provedl tzv. zkrácené přezkumné řízení, ve kterém se neprovádí dokazování; prvním úkonem nadřízeného orgánu při zkráceném přezkumném řízení je vydání rozhodnutí podle § 97 odst. 3 správního řádu. Toto rozhodnutí nabývá právní moci oznámením. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

Zvláště chráněné druhy byly a jsou i nyní v ploše staveniště, které bylo v reálu vyznačeno v terénu výstavbou oplocení až v květnu 2021 poté, co 29. 4. 2021 zde v reportáži Deníku N redaktor Jan Moláček zveřejnil reportáž s fotografiemi z místa. Až v červnu 2021 ČIŽP akceptovala, že se skutečně na staveništi stále vyskytují námi již dříve uváděné zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin, konkrétně akceptovala výskyt vemeníků dvoulistých. Následně jsme v srpnu 2021 opětovně doložili výskyt omějů pestrých (byly vidět již od jara a na fotkáchz místa jsme je měli již v červnu 2020) a navrhli rozšířit předmět řízení, což se následně stalo. Oba druhy ale přehlídla ČIŽP i jí přizvaní odborníci, roce 2019, 2020 a dokonce ještě v červnu 2021 oměje neuváděli.

Opakovaně jsme se dožadovali záchrany cenných biotopů ale ani Ministerstvo životního prostředí nemá možnosti jak k řešení situace přimět ČIŽP natož Krajský úřad Olomouckého kraje. A už vůbec nemá možnost napravit chybné rozhodnutí stavebního úřadu, resp. specializovaného vodoprávního úřadu, který podléhá Ministerstvu zemědělství.

Ministerstvo životního prostředí postoupilo náš podnět jiným úřadům se zpožděním asi 1,5 měsíce (formálně vyřízeno 25. 5. 2021, datová zpráva však byla ministerstvem odeslána až 11.6.2021 v 09:30:28) až v době, kdy již byly zničeny kriticky ohrožené vratičky heřmánkolisté v ploše stavby, které jsme požadovali zachránit a zaevidovat. Klíčový důkazní materiál tak zmizel pod haldami vysypané horniny.

Takto vypadá kriticky ohrožená a zákonem chráněná kapradina vratička heřmánkolistá, která rychle mizí kvůli rozšiřující se zástavbě a špatné péči o podhorské louky. Ve Velkém Vrbně byla zničena populace asi 26 dospělých a plodících jedinců spolu s desítkami tisíc vývojových stádií různého stáří a nashromážděná půdní banka spor za asi 10 let. Podzemní vývoj rostliny trvá 5 až 10 let a v následujcích asi 4 letech lze zelenou rostlinu pozorovat nad zemí.

Přehrada na zasněžování pod Paprskem v médiích

29. 4. 2021: A zde reportáž v Deníku N z 29. 4. 2021, kde redaktor Jan Moláček shrnuje problémy investora zasněžovacích nádrží.

10. 5. 2021: Zde je odkaz na reportáž ČT z 5. 5. 2021 ukazující poškození místní krajiny činností investora zasněžovacích nádrží a lyžařské infrastruktury.

10. 5. 2021: Ze stejného dne pochází článek redaktora Moláčka o posuzování viny profesní organizace.

11. 5. 2021: Na základě zveřejnění celé kauzy, zrušil Olomoucký kraj nelegální dodatečné povolení a nařídil nové projednání věci.

1. 6. 2021: Týden na severu přinesl tiskovou zprávu Zelených, kde shrnují kauzu z Deníku N. Zmiňují také posudek autorizované osoby RNDr. Miloše Holzera,
jehož posudek jsme kriticky posoudili a zaslali MŽP 2. 2. 2021.

3. 6. 2021: Česká televize (Události v regionech) přináší další svědectví o ničení přírody př pokračující nelegální stavbě zasněžovacích přehrad. Na naši
podporu tam vystupuje také člen České botanické společnosti.

15. 6. 2021: Redakce iDNES zveřejňuje článek o nevysvětlitelném zdržování a pochybení státních orgánů, které vedly a dále vedou k poškozování přírody pod
Králickým Sněžníkem.

15. 6. 2021: Redakce Náš Region zvěřejňuje článek „Exekutor s vazbou na ANO a Faltýnka staví načerno přehradu. Řeší to kriminálka„.

19. 8. 2021: Hanácké novinky shrnují pár zajímavých faktů kolem možné korupce.

25. 6. 2021: Podle redakce Ekolistu se na na 4. místě v čtenářské soutěži o Ropáka roku 2020 umístil JUDr. Dalimil Mika, LL.M., soudní exekutor a vlastník společnosti Horský areál Paprsek, s.r.o. – Olomoucký kraj. Nominace byla za …provádění výstavby velké vodní nádrže v údolní nivě potoka a v okraji lesa na ploše téměř dvou hektarů pro zasněžování sjezdovek v lyžařském areálu Paprsek u Starého Města pod Sněžníkem od roku 2019, ačkoliv se dodatečně zjistilo, že přehrada je v rozporu s územním plánem, chybělo hodnocení vlivů na životní prostředí, nebyla povolena výjimka ze zákona ke škodlivému zásahu do biotopů řady zvláště chráněných druhů organismů, např. motýla jasoně dymnivkového či rostlin vratičky heřmánkolisté nebo prstnatce májového, a chybělo i stavební povolení, čímž došlo ke značným škodám na přírodě a krajině; Česká inspekce životního prostředí na začátku roku 2021 udělila pokutu sto tisíc korun, ale podle Ministerstva životního prostředí měla spíše podat trestní oznámení a nařídit navrácení zničeného území do původního stavu, a Krajský úřad Olomouckého kraje v dubnu 2021 zrušil dodatečné stavební povolení, které v říjnu 2020 vydal Městský úřad Šumperk, ale výstavba dále pokračuje, neboť probíhá odvolací řízení.

29. 6. 2021: Bruntálský deník vydal článek redaktora Františka Kuby „Univerzální mantra zadržování vody„.

31. 10. 2021: Česká televize (Nedej se) odvysílala reportáž pod názvem Přehrada – exekuce přírody o této nelegální stavbě, která pokračuje od roku 2019 bez zhodnocení v procesu EIA. Tisková mluvčí MěÚ v Šumperku se k činnosti úřadu odmítla vyjádřit.

Reportáž o neoprávněné legalizaci výstavby černé stavby vodní nádrže na zasněžování sjezdovky ve Velkém Vrbně soudního exekutora JUDr. Dalimila Miky
Reportáž o neoprávněné dodatečné legalizaci výstavby černé stavby vodní nádrže na zasněžování sjezdovky ve Velkém Vrbně soudního exekutora JUDr. Dalimila Miky

Titulní strana z tištěné verze Deníku N z 30. 4. 2021 dokládající devastaci přírody.
Kopie první strany článku Deníku N z 30. 4. 2021.
Kopie poslední strany článku Deníku N z 30. 4. 2021.

Celkový pohled na probíhající výstavbu dvou nádrží ve Velkém Vrbně v listopadu 2020. Plochy zásahů skrývky do travních porostů s vemeníky doulistými a plochy skrývky po vykáceném listnatém a jinde smrkovém lese jsou patrné v pravé části snímku. Plocha s vemeníky dvoulistými ze dne 7. 6. 2020 je mimo snímek kdesi vpravo. Kdesi vzadu byly plochy, kde žili jasoni dymnivkoví (druh kriticky ohrožený).
Výstavba nelegálních nádrží na zasněžování ve Velkém Vrbně pod horskou chatou Paprsek. Při svých orientačních průzkumech RNDr. Miloš Holzer (autorizovaná osoba od MŽP) nenalezl prý ani jeden zvláště chráněný druh, které se zde prokazatelně vyskytovaly a i nadále vyskytují. Ačkoli věc šetří ČIŽP Olomouc již od roku 2019, stavba pokračuje dál protože díky Holzerově posudku úředníci akceptovali teorii, že zde nic chráněného není. V pozadí byly v roce 2019 ještě nedotčené louky s výskytem vratičky heřmánkolisté, vemeníků dvoulistých, prstnatců májových a betonové trubky které byly odhlaeny již v roce 2018 a patrně do zimy vyměněny za plastové. Stavebník i jeho zástupce uváděli, že prý byly poškozené a bylo je třeba vyměnit. Na snímku je vlastně i zničený biotop dymnivek bobovitých v nivě potoka, donedávna ještě s řadami javorů a bříz, který byl osídlen kriticky ohroženým jasoněm dymnivkovým a který byl mininimálně zčásti zničen v roce 2019 a v roce 2020. V roce 2020 stavba pokročila, rozšířila se a dochází k výstavbě nové sjezdovky. EIA řízení dle zákona 100/2001 Sb., neprobíhalo.

Fotogalerie

Fotografie z průběhu výstavby nádrže ve Velkém Vrbně z 9. 5. 2021

Fotografie z průběhu výstavby nádrže ve Velkém Vrbně z 9. 10. 2021

Fotografie z průběhu výstavby nádrže ve Velkém Vrbně z 7. 11. 2020

Pokládka kabelů a hadic ve Velkém Vrbnu v lyžařském areálu Paprsek (stav 7. 11. 2020)

V ploše kde byla narychlo zahájena výstavba přehrady mělo být, dle našeho návrhu z roku 2018, maloplošné chráněné území. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v únoru 2021 podpořila náš návrh na vyhlášení vícero maloplošných zvláště chráněných území ve správním obvodu města Staré Město. Od té doby se však MěÚ v Šumperku ani Krajský úřad olomouckého kraje nic v tomto ohledu neučinily a nejen tato stavba i nadále pokračuje.

Buďte s námi a podpořte nás prosíme v naší činnosti finančním darem na transparentním účtu č. 2600546049/2010. Peníze použijeme na zaplacení právních služeb pro cizelování textů, kterými se vyjadřujeme v rámci správních řízení ve prospěch zájmů ochrany přírody, jako je tento.
Příroda nám není lhostejná. Děkujeme!