Mokřad Žabák u Lysé nad Labem. Foto: Daniel Drahotský

Mokřad Žabák u Lysé nad Labem. Foto: Daniel Drahotský

Okrašlovací spolek čelákovický se snaží zhruba od poloviny roku 2020 o zajištění ochrany komplexu mokřadních biotopů různého charakteru v okolí bezejmenné vodoteče na východním okraji Lysé nad Labem zvaného pod místním názvem Žabák. Předmětné území je v širším okolí intenzivně využívané zemědělské krajiny ojedinělé a příznivě ovlivňuje hydrologické a mikroklimatické podmínky přilehlého okolí. Funguje jako rozlivová oblast přilehlého toku v období s vyššími srážkami, zajišťuje na poměrně velké ploše i průsak vody do podzemí a je biotopem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Na území Mokřadu Žabák proběhly v roce 2019 a zejména v roce 2020 botanické a zoologické průzkumy, které dokládají výskyt a rozmnožování celkem 46 zvláště chráněných druhů. Dosud bylo zaznamenáno 189 druhů cévnatých rostlin, dále 5 druhů obojživelníků, 2 druhy plazů, 79 druhů ptáků a 8 druhů savců. Ze zjištěných taxonů patří dle zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb.) 5 druhů do kategorie kriticky ohrožený, 22 do kategorie silně ohrožený a 19 do kategorie ohrožený. Nálezy jsou zaznamenány v Nálezové databázi ochrany přírody AOPK ČR.

Vývoj návrhu na registraci VKP

Dne 8. 6. 2020 několik subjektů podalo podnět na registraci významného krajinného prvku Odboru výstavby a životního prostředí MěÚ Lysá nad Labem podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb. Dne 30. 6. 2020 správní orgán sdělil, že v současné době vyhodnocuje předložené podklady a jelikož se jedná o zvláště složitý podnět, předpokládá, že bude znát výsledek do 90 dní (§ 83 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb.) a o výsledku bude informovat. Teprve až 15. 1. 2021 po urgenci vedoucí odboru sdělila, že „MěÚ Lysá nad Labem, Odbor výstavby a životního prostředí nebude “mokřad Žabák” registrovat jako VKP.“ Takové zdůvodnění považujeme vzhledem k výskytu vysokého počtu zákonem chráněných druhů za nedostatečné, a proto jsem podnět znovu podal. Ani po více než osmi měsících místně příslušný orgán ochrany přírody nepřikročil k ochraně lokality v rozporu s doporučeními AOPK ČR z 27. 5. 2020 a expertní studie z 12. 5. 2020. Tato liknavost vedla k tomu, že zde proběhly škodlivé činnosti (viz např. zde). Naštěstí rychlým zásahem České inspekce životního prostředí byl tento nepovolený zásah pozastaven, ale lokalita zůstává ohrožena další činností. Domníváme se, že momentálně nejvhodnější možnou ochranou stále zůstává vyhlášení lokality nebo alespoň její části jako registrovaný významný krajinný prvek dle § 6 zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. (viz doporučení AOPK ČR). Pro vyhlášení VKP je dostatek věrohodných údajů.

14. 8. 2021: Český rozhlas – Mokřad Žabák podle radnice neexistuje. Biologové v něm přitom našli chráněné a ohrožené živočichy

Datum: 31. května 2022

Vážený pane,
z pověření ředitele odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků ing. Jana Šímy, odpovídám na váš dotaz k vysušení mokřadu Žabák v Lysé nad Labem.
Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP) obdrželo v r. 2020 několik podnětů občanů k zamýšlenému převodu pozemků města Lysá nad Labem do vlastnictví Středočeského kraje a záměru následné výstavby zábavního a edukačního parku „Svět záchranářů“ v místě přírodně hodnotného mokřadu, lokálně nazývaného Žabák.
V souvislosti s tím požádalo MŽP o odborné vyjádření Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Vyjádření AOPK ČR potvrdilo dosavadní průzkumy a hodnocení, na něž podněty občanů poukazovaly, i skutečnost, že se jedná o plochu, na níž se vyvinul hodnotný mokřad, významný v kontextu daného území nejen jako biotop mnoha obecně i zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin, ale také z hlediska vodního režimu a retence vody v krajině.
Příslušným orgánem ochrany přírody je v tomto případě Krajský úřad Středočeského kraje, který jsme dne 9. června 2020 dopisem požádali o zajištění odpovídající ochrany přítomných zvláště chráněných rostlin a živočichů ve smyslu § 49 a 50 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a to včetně zajištění dostatečného informování o zákonem chráněných zájmech v souvislosti s uvedenou lokalitou a naplňování úlohy dotčeného orgánu v rámci správních řízení podle jiných předpisů apod.
Současně jsme se oficiálním dopisem obrátili na Městský úřad v Lysé nad Labem, který je místně příslušným orgánem ochrany přírody a požádali jsme o zajištění odpovídající ochrany a péče o toto území. Jako vhodnou formou ochrany daného území jsme doporučili registraci mokřadu jako významného krajinného prvku podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen ZOPK). V dopise jsme také doporučili, aby ve spolupráci s orgánem územního plánování došlo k přehodnocení záměrů na využití území tak, aby nedošlo k jeho poškození a byly naopak v souladu s cíli územního plánování dle stavebního zákona a republikovými prioritami Politiky územního rozvoje (zejména priorita 14 a 20) dochované přírodní hodnoty v daném místě rozvíjeny.  
Městský úřad jsme rovněž  požádali, aby jako orgán ochrany přírody zajišťoval dostatečné informování o zákonem chráněných zájmech v souvislosti s uvedenou lokalitou, a to včetně úlohy MěÚ jako dotčeného orgánu v rámci správních řízení podle jiných předpisů apod.
MŽP tímto v dané chvíli vyčerpalo všechny možnosti, které mu dává kompetenční zákon. O dalším vývoji jsme nebyli informováni.  Pokud i přes naši intervenci došlo k vysušení mokřadu Žabák, došlo k nenapravitelnému pochybení, které nás velmi mrzí. MŽP v této souvislosti podá podnět na prošetření zásahu k České inspekci životního prostředí. Vy, jako občan, můžete tento podnět samozřejmě podat také.
Zadržení vody v krajině a ochrana mokřadů, boj proti suchu i ochrana biodiverzity patří mezi aktuální priority vyplývající z vládou schválených strategických dokumentů (Státní politika ŽP, Strategie ochrany biologické rozmanitosti, Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a další), na jejichž naplňování by se jednotlivé orgány veřejné správy měly aktivně podílet. Česká republika v posledních letech vynakládá na naplňování těchto priorit miliardy korun jak z unijních, tak národních zdrojů a je proto na místě, aby jednotlivé orgány také přispívaly k efektivitě vynakládání veřejných prostředků a nedocházelo k maření tohoto úsilí a cílů přijatých na celostátní úrovni.

S pozdravem

Mgr. Libuše Vlasáková


Mgr. Libuše Vlasáková
ministerský rada
oddělení mezinárodních úmluv
odbor druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků